Karle i přesto, že jsem článek dostal do e-mailové schránky už v pátek, přečetl jsem ho do konce až dnes. Za sebe mohu říci, že to bylo jedno z nejzajímavějších čtení co jsem od Vás četl. Ne, že by předchozí články nebyly zajímavé, ale tohle téma mě hodně zaujalo a potěšilo. Zvlášť po tom, co sleduji Vaše food fotky na Twitteru. :-D Zároveň byl článek napsaný jednoduchou formou a téma včetně toho, co jste tím chtěl říct (snad se nemýlím), snadno pochopitelné. Bez potřeby hlubších znalostí chemie (není na ní nic špatného), principů fyziologie, psychologie apod. Velké díky. Martin
Díky za přečtení a zpětnou vazbu, Martine. Vážím si toho a je mi jasné, že některé články jsou poměrně náročné na vstřebání a jdou možná až moc do hloubky. Proto jsem i já rád, když mám občas nápad a inspiraci na více osobní a méně vědecky zaměřené psaní. Určitě se budu do budoucna snažit zařazovat takové osobnější psaní a dál ho kombinovat s výtahy ze studií a rozhovorů.
Karle i přesto, že jsem článek dostal do e-mailové schránky už v pátek, přečetl jsem ho do konce až dnes. Za sebe mohu říci, že to bylo jedno z nejzajímavějších čtení co jsem od Vás četl. Ne, že by předchozí články nebyly zajímavé, ale tohle téma mě hodně zaujalo a potěšilo. Zvlášť po tom, co sleduji Vaše food fotky na Twitteru. :-D Zároveň byl článek napsaný jednoduchou formou a téma včetně toho, co jste tím chtěl říct (snad se nemýlím), snadno pochopitelné. Bez potřeby hlubších znalostí chemie (není na ní nic špatného), principů fyziologie, psychologie apod. Velké díky. Martin
Díky za přečtení a zpětnou vazbu, Martine. Vážím si toho a je mi jasné, že některé články jsou poměrně náročné na vstřebání a jdou možná až moc do hloubky. Proto jsem i já rád, když mám občas nápad a inspiraci na více osobní a méně vědecky zaměřené psaní. Určitě se budu do budoucna snažit zařazovat takové osobnější psaní a dál ho kombinovat s výtahy ze studií a rozhovorů.
K.