Ahoj, díky za nové informace. Škoda, že nepoužili těch sportovců více, osm je na studii dost málo ... Také by bylo dobré se zmínit o jejich věku. U 20letého sportovce, který regeneruje mnohem rychleji, to bude pravděpodobně probíhat trochu jinak, než u 50letého. A protože mám mnohem blíže k 50, zajímalo by mě to v této věkové kategorii :-). Také když se rozhlédnu kolem sebe, vidím sportovat mnohem více lidí středního a vyššího věku, než mladé sportovce. Mladé potkávám na stezce podél Vltavy běhat/jet na kole/in-linech apod. mnohem méně. Většinou jsou to členové veslařských oddílů, které snadno poznám podle triček :-). Přijde mi, že když už mladý člověk aktivně sportuje, tak se stejně o toto moc nezajímá, protože regeneruje rychle a bez problému. Řešit to začne až později, když se ten proces zpomalí...
Díky za čtení a zpětnou vazbu. Je pravda, že mladší sportovci regeneraci tolik neřeší a osobně jsem to měl podobně. Nevěřil jsem, že po 40. se to zlomí a budu se muset daleko víc zaměřit na regeneraci, ale je to tak.
Pokud jde o sportování mladých, myslím, že je tam trochu zkreslení v tom, kolik jich je zapojených v organizovaném sportu. Pokud mají např. 2-3 tréninky týdně v oddíle fotbalu/hokeje apod. pak je pochopitelné, že je neuvidíme tolik běhat. Samozřejmě je hodně těch, kteří nesportují ani organizovaně ani individuálně, ale to je možná taky něco na, co si musí člověk přijít s věkem. Pro mě začal být sport neodmyslitelnou součástí života až kolem 30. Do té doby jsem to bral jako zábavu k vyplnění volného času.
Skvělý článek jako vždy. Jen by mě ještě zajímala souvislost zvětšeného srdce vlivem sportovní aktivity a následném vynechání sportu, např. ze zdravotních důvodů.
Díky za čtení a dotaz. Obecně se nepovažuje zvětšení srdce vlivem námahy za problém a to ani při přerušení/ukončení aktivity (nebavíme se o patologii způsobené např. EPO, steroidy, atd.).
Různé typy aktivity navíc ovlivňují zvětšení různých částí srdce. Zjednodušeně řečeno, při některých aktivitách je potřeba mít silnější výtlak a u jiných spíš objem kapaliny v komorách. Při ukončení aktivity dochází u srdce k atrofii zvětšených částí podobně jako u jiných svalů.
Občas se setkáme ještě s upozorněním na zvýšené riziko kalcifikace arterií u vytrvalců, ale myslím, že v tomto směru je celkem shoda na tom, že u běžných sportovců je riziko relativně malé a zvýšené je až u poměrně vysokých tréninkových dávek po dlouhou dobu. Obecně by benefity měly převažovat nad riziky z pohledu CVD. Ke kalcifikaci je pěkné shrnutí dvou studií tady https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIRCULATIONAHA.117.028750
a více o vlivu silového / vytrvalostního tréninku je tady
Bylo by mozne dodat odkaz na studii ohledne "Vliv počasí na vytrvalostní běh"? Diky
díky za upozornění, zapomněl jsem vložit odkaz rovnou do textu, takže tady
https://journals.lww.com/acsm-msse/fulltext/2022/01000/effects_of_weather_parameters_on_endurance_running.19.aspx
Ahoj, díky za nové informace. Škoda, že nepoužili těch sportovců více, osm je na studii dost málo ... Také by bylo dobré se zmínit o jejich věku. U 20letého sportovce, který regeneruje mnohem rychleji, to bude pravděpodobně probíhat trochu jinak, než u 50letého. A protože mám mnohem blíže k 50, zajímalo by mě to v této věkové kategorii :-). Také když se rozhlédnu kolem sebe, vidím sportovat mnohem více lidí středního a vyššího věku, než mladé sportovce. Mladé potkávám na stezce podél Vltavy běhat/jet na kole/in-linech apod. mnohem méně. Většinou jsou to členové veslařských oddílů, které snadno poznám podle triček :-). Přijde mi, že když už mladý člověk aktivně sportuje, tak se stejně o toto moc nezajímá, protože regeneruje rychle a bez problému. Řešit to začne až později, když se ten proces zpomalí...
Díky za čtení a zpětnou vazbu. Je pravda, že mladší sportovci regeneraci tolik neřeší a osobně jsem to měl podobně. Nevěřil jsem, že po 40. se to zlomí a budu se muset daleko víc zaměřit na regeneraci, ale je to tak.
Pokud jde o sportování mladých, myslím, že je tam trochu zkreslení v tom, kolik jich je zapojených v organizovaném sportu. Pokud mají např. 2-3 tréninky týdně v oddíle fotbalu/hokeje apod. pak je pochopitelné, že je neuvidíme tolik běhat. Samozřejmě je hodně těch, kteří nesportují ani organizovaně ani individuálně, ale to je možná taky něco na, co si musí člověk přijít s věkem. Pro mě začal být sport neodmyslitelnou součástí života až kolem 30. Do té doby jsem to bral jako zábavu k vyplnění volného času.
Skvělý článek jako vždy. Jen by mě ještě zajímala souvislost zvětšeného srdce vlivem sportovní aktivity a následném vynechání sportu, např. ze zdravotních důvodů.
Díky za čtení a dotaz. Obecně se nepovažuje zvětšení srdce vlivem námahy za problém a to ani při přerušení/ukončení aktivity (nebavíme se o patologii způsobené např. EPO, steroidy, atd.).
Různé typy aktivity navíc ovlivňují zvětšení různých částí srdce. Zjednodušeně řečeno, při některých aktivitách je potřeba mít silnější výtlak a u jiných spíš objem kapaliny v komorách. Při ukončení aktivity dochází u srdce k atrofii zvětšených částí podobně jako u jiných svalů.
Občas se setkáme ještě s upozorněním na zvýšené riziko kalcifikace arterií u vytrvalců, ale myslím, že v tomto směru je celkem shoda na tom, že u běžných sportovců je riziko relativně malé a zvýšené je až u poměrně vysokých tréninkových dávek po dlouhou dobu. Obecně by benefity měly převažovat nad riziky z pohledu CVD. Ke kalcifikaci je pěkné shrnutí dvou studií tady https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIRCULATIONAHA.117.028750
a více o vlivu silového / vytrvalostního tréninku je tady
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fcvm.2018.00127/full