Vege a dlouhověkost, (ne)přesné trackery, naslouchej tělu, biomarkery a energie
Newsletter Běžím, dokud můžu
Vege pro dlouhověkost?
Zajímá vegetariánství a jeho vliv na dlouhověkost? Pak si můžeme projít studii (2023), která se zaobírala přesně tímto vztahem.
Studie se zaměřila na vztah vegetariánské diety a celkovou úmrtnost u 117 673 účastníků ze studie Prostate, Lung, Colorectal and Ovarian Cancer Screening Trial. Učastníci si sami identifikovali svůj druh stravy a úmrtí byla zjišťována pomocí dotazníků a národní databáze úmrtí. Použili multivariabilní Coxovy regresní modely pro odhad rizika celkové úmrtnosti ve vztahu k různým dietám.
Takže, kdo byl kdo ve studii?
116 894 všežravců (omnivores) - Ti, kteří jedí vše, včetně masa.
329 lakto a/nebo ovo-vegetariánů - Bez masa, ale s mléčnými výrobky a/nebo vejci.
310 pesco-vegetariánů - Bez červeného a drůbežího masa, ale s rybami a mořskými plody.
140 veganů - Úplně bez živočišných produktů.
Po 18 letech sledování zemřelo 39 763 účastníků. A teď k tomu nejdůležitějšímu: riziko celkové úmrtnosti statisticky významně nezáviselo na dietní skupině. Když porovnali všežravce s ostatními skupinami, riziko úmrtí bylo následující:
- Pesco-vegetariáni: HR (95% CI) 0.81 (0.64–1.03)
- Lakto/ovo-vegetariáni: HR (95% CI) 0.99 (0.80–1.22)
- Vegani: HR (95% CI) 1.27 (0.99–1.63)
Co to znamená? No, zdá se, že být pesco-vegetarián může být mírně lepší než být všežravcem, ale rozdíly nebyly statisticky významné. A pro vegany to nevypadá ani dobře, ani špatně - je to takové "nemastné, neslané".
Když se podíváme na lakto/ovo-vegetariány a vegany jako skupinu a porovnáme je s všežravci a pesco-vegetariány, také tu nevidíme žádný významný rozdíl v riziku úmrtnosti (HR [95% CI] = 1.09 [0.93–1.28]).
Co z toho plyne? No, asi to, že být vegetariánem nebo veganem není automatický recept na dlouhověkost, ale také vás to nezabije dříve než kdybyste byli všežravci. A jelikož je to jedna ze dvou studií o vegetariánství a úmrtnosti v nevegetariánských populacích, je potřeba dalšího bádání. Takže, milí vegetariáni, vegani a všežravci, pokračujte ve svých stravovacích návycích a uvidíme, co přinesou další studie!
A pokud jste čekali potvrzení nadřazenosti vašich stravovacích návyků, ať už se identifikujete jakkoliv, nezoufejte. Určitě někde najdete studii, která ukazuje, že právě čokoládovo_steaková dieta je pro vaše zdraví úplně nejvíc nejlepší.
Naslouchej svému tělu (doslova)
Našel jsem opravdu zajímavou studii (2023), která se zabývá něčím jako je "Big Brother" pro naše tělesné zvuky. Ne, nebojte se, nehovořím o odposlechu vašich vnitřních rozhovorů, ale o sledování zdraví pomocí akusto-mechanických signálů, které vydává naše tělo.
Tělo vydává různé akusto-mechanické signály, které mohou poskytnout informace o našem kardiorespiračním (srdce, plíce) a gastrointestinálním (trávení) zdraví. Tyto signály mohou být užitečné pro nepřetržité monitorování našeho zdravotního stavu.
Současná zařízení, jako jsou digitální stetoskopy nebo více-osé akcelerometry, mají své výhody, ale také nevýhody, jako jsou omezená místa měření, což brání kontinuálnímu sledování a omezuje jejich použití.
Vědci v této studii představují bezdrátovou, širokopásmovou síť pro akusto-mechanické snímání, která překonává tyto omezení. Tato síť dokáže poskytnout informace o pomalých pohybech uvnitř těla, trávicí činnosti, dýchacích zvucích a srdečních cyklech s klinickou přesností a nezávisle na okolních zvucích.
Systém může provádět prostorové a časové mapování dynamiky gastrointestinálních procesů a průtoku vzduchu do plic a z nich. Používají se k tomu senzory, které zaznamenávají zvukové signály z různých částí těla.
Systém byl použit pro sledování omezeného dýchání a střevní motility u novorozenců v jednotce intenzivní péče (15 pacientů) a pro posouzení regionální funkce plic u pacientů podstupujících hrudní operaci (55 pacientů).
Tento systém může pomoci zmírnit kardiorespirační nestabilitu a zvládat progresi nemoci u pacientů prostřednictvím kontinuálního sledování fyziologických signálů, a to jak v klinickém, tak neklinickém prostředí.
Takže zkrátka a dobře, výzkumníci vyvinuli něco jako "tělesný odposlech", který by mohl být v budoucnu klíčem k lepšímu porozumění a monitorování našeho zdraví. To je trochu jako mít v těle zabudovaného doktora, který neustále poslouchá, co se děje uvnitř. Konečně získává fráze “naslouchejte svému tělu“ jasný význam.
Biomarkery pro doplnění energie
Možné zlepšení v oblasti doplňování energie zkoumala studie (2023), která se snažila identifikovat krevní biomarkery pro odhad energetického příjmu u sportovců. Co to znamená v normální češtině? Vědci se pokusili najít snadnější způsob, jak určit, kolik energie sportovci potřebují, aniž by museli trávit hodiny vyplňováním dotazníků o jídle.
Sportovci potřebují vědět, kolik energie spálí, zejména při intenzivním tréninku a zátěži. Ale zjistit to pomocí průzkumů stravy je časově náročné a komplikované.
Účastníci: 26 mužských sportovců (zase jen muži 🤔) z fakulty tělesné výchovy.
Měření: Výška, váha, složení těla a odběry krve.
Hodnocení stravy: 3denní rekapitulace stravy a sběr fotografií jídel.
Výpočet bazální metabolické hodnoty (BMR): Použili tělesnou hmotnost a další údaje.
Analýza krve: Vybrali 36 biomarkerů a identifikovali ty, které nejlépe odhadují energetický příjem vzhledem k BMR.
Výsledky:
Z 36 biomarkerů bylo vybráno 18.
Regresní analýza odhalila, že hladina trijodthyroninu, počet bílých krvinek a hladina triglyceridů jsou významnými faktory pro odhad energetického příjmu/BMR.
Tyto faktory vysvětlují 60,4% variace v energetickém příjmu.
Hladina volného trijodthyroninu, počet bílých krvinek a hladina triglyceridů mohou být použity pro odhad energetického příjmu/BMR u sportovců. To by mohlo nahradit složité průzkumy stravy.
Takže zkrátka a dobře, vědci našli způsob, jak odhadnout, kolik energie sportovci potřebují, aniž by museli denně fotit své talíře a počítat každou kalorii. To je jako kdyby vám krev řekla: "Hele, dneska potřebuješ o trochu více jídla, protože jsi byl hodně aktivní!" Nebo něco takového. Docela užitečné, nemyslíte? Tedy aspoň v případě, že máte za kamaráda někoho, kdo má přístup do laborky a může vám pravidelně sjíždět krevní rozbor.
(Ne)Přesnost fitness trackerů
Fitness trackery a jiná nositelná elektronika jsou jako zpěv sirén pro sportovce a fitness nadšence – lákavé, sofistikované a taky trochu nebezpečné, pokud podlehnete jejich zpěvu. Pojďme se podívat na to, co tyto chytré náramky, hodinky a další gadgety opravdu umí a kde mají své meze. Na přesnost nositelné technologie se zaměřila tato studie (2022).
Co je to wearable technology?
Různorodé funkce: Termometry, barometry, magnetometry, akcelerometry, oximetry, kalorimetry a mnoho dalšího.
Využití: Sledování energetického výdeje, zátěže při tréninku, počtu kroků, srdečního tepu a dalších zdravotních ukazatelů, jako jsou analýza srdečního rytmu, saturace kyslíku, kvalita spánku a spalování kalorií.
Aktuální stav:
Nejistá validita a spolehlivost: Výzkumy ukazují, že různé metriky mají různou úroveň přesnosti a spolehlivosti. Algoritmy často nejsou veřejně dostupné nebo chybí kvalitní validační studie.
Rozdíly mezi fyziologií a technologií: Existuje mezera mezi tím, co technologie slibuje a co skutečně dokáže.
Potřeba standardizace a transparentnosti: Je třeba jednotného validování metrik a větší transparentnosti používaných algoritmů.
Jak to chápat a používat:
Opatrnost při interpretaci metrik: Je důležité být obezřetný při vyhodnocování údajů z těchto zařízení.
Důraz na individualizaci: Technologie by měla být lépe přizpůsobena individuálním potřebám uživatelů.
Ano, wearable technologie je skvělý nástroj pro sportovce a nadšence. Ale také je potřeba si uvědomit, že "dobrá věda" není vždy "dobrý marketing" a naopak. Zatímco nositelná zařízení mohou být užitečná, je třeba si být vědom jejich omezení, zejména v reálných podmínkách a při vysoké intenzitě aktivit. A jak to tak bývá, vždy je dobré si přečíst ten drobný tisk – nebo v tomto případě, zkontrolovat vědecké studie.