Tuková paměť, mokrý pes, káva a srdce, antibiotika
Newsletter Běžím, dokud můžu
Tuková paměť
Obezita je jednou z největších zdravotních výzev dnešní doby a udržení optimální tělesné hmotnosti je zásadní pro zlepšení metabolického zdraví a prevenci souvisejících onemocnění, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární choroby. Přesto však většina lidí bojuje s dlouhodobým udržením váhového úbytku. Nová studie publikovaná v Nature Metabolism (2024) přináší fascinující vysvětlení tohoto jevu: obezitní paměť. Co přesně tato „paměť“ znamená a jak ovlivňuje naši schopnost udržet si nižší váhu?
Co vědci zjistili?
Výzkumníci použili jednojaderné RNA sekvenování k analýze tukové tkáně u myší i lidí, kteří prošli významným váhovým úbytkem. A přinesly nedobré zprávy:
Trvalé změny v tukových buňkách: Po zhubnutí si adipocyty (tukové buňky) uchovávají molekulární „stopy“ obezity. Tyto změny se projevují jak na úrovni genové exprese, tak epigenetických modifikací (např. změny metylace DNA).
Zhoršená funkce adipocytů: Tukové buňky s touto „pamětí“ reagují méně efektivně na metabolické podněty, což zvyšuje riziko návratu ke starým návykům a rychlého přibírání po skončení diety.
Zrychlený jojo efekt: Myši s obezitní pamětí vykazovaly rychlejší přírůstek hmotnosti, když byly opět vystaveny stravě s vysokým obsahem tuků.
Jak funguje „obezitní paměť“?
Tato paměť je založena na stabilních epigenetických změnách, které zůstávají v tukových buňkách i po zhubnutí. Tyto změny:
Ovlivňují genovou expresi: Některé geny zůstávají i po zhubnutí „zapnuté“ nebo „vypnuté“ způsobem, který podporuje přibírání.
Připravují buňky na stres obezogenního prostředí: Tukové buňky jsou lépe připravené ukládat tuk, pokud se opět objeví vysokokalorická strava.
Z pohledu evoluce může tato adaptace poskytovat výhodu při nedostatku potravy. V moderním prostředí s nadbytkem kaloricky bohatých potravin se však stává spíše překážkou.
Jak proti „obezitní paměti“ bojovat?
Pokud si chcete udržet váhu po zhubnutí, zaměřte se na následující strategie:
Stálý pohyb: Pravidelná fyzická aktivita pomáhá překonávat metabolické změny spojené s obezitní pamětí. Důležité jsou zejména vysoce intenzivní intervalové tréninky (HIIT) nebo silový trénink.
Udržitelné změny stravování: Zapomeňte na drastické diety. Namísto toho se soustřeďte na postupné a dlouhodobé změny jídelníčku. Například pravidelná konzumace potravin bohatých na vlákninu a bílkoviny podporuje stabilní metabolismus.
Dlouhodobá kontrola hmotnosti: Studie naznačují, že delší období udržování nižší váhy může zmírnit epigenetické změny spojené s obezitní pamětí.
Psychologická podpora: Udržení váhy je nejen fyzická, ale také psychologická výzva. Techniky, jako je mindfulness nebo kognitivně-behaviorální terapie (KBT), mohou pomoci předejít návratu ke starým návykům.
Jedním z největších příslibů této studie je možnost cílené epigenetické terapie. Pokud se podaří vyvinout léčbu, která odstraní nebo „přepíše“ obezitní paměť na úrovni genů, mohlo by to výrazně zlepšit úspěšnost dlouhodobého udržení váhového úbytku.
Do té doby je klíčem pochopení, že úspěšné hubnutí je komplexní proces, který zahrnuje nejen snížení váhy, ale také boj proti mechanismům, které se snaží tělo vrátit zpět na původní hmotnost.
Obezitní paměť nám připomíná, že obezita není jen otázkou vůle nebo stravovacích návyků. Je to důsledek hlubokých biologických změn, které je potřeba respektovat a cíleně ovlivňovat. Změna životního stylu, pravidelný pohyb a důraz na dlouhodobou udržitelnost jsou základními kroky k překonání této výzvy.
Proč se mokrý pes otřese?
Mokré psy jsme všichni viděli: pár prudkých záškubů těla a voda z jejich srsti létá na všechny strany. Tento pohyb, známý jako wet dog shake, je překvapivě důležitým chováním mnoha chlupatých savců. Nová studie publikovaná v Science (2024) odhaluje, co přesně spouští tento reflex a jak je řízen nervovým systémem. Zjištění poskytují hlubší vhled nejen do tohoto specifického chování, ale i do způsobu, jakým senzorický systém pracuje u savců.
Tým vědců vedený Zhangem a jeho kolegy se zaměřil na to, jak nervový systém myší reaguje na vodu nebo olej na srsti. Použili pokročilé metody, jako je optogenetika, která umožňuje přesné řízení aktivity nervových buněk pomocí světla. Klíčové poznatky zahrnují:
Spouštěčem je mechanosenzorický receptor Piezo2
Tento protein, přítomný v nervech kůže, detekuje mechanické podněty, jako je tlak vody nebo oleje. Aktivace Piezo2 vyvolává okamžitou odezvu.
Zapojené jsou C-vlákna s nízkým prahem aktivace (C-LTMRs)
Tato nemyelinizovaná nervová vlákna přenášejí signály z kůže do mozku. Když byla tato vlákna optogeneticky stimulována, myši začaly dělat klasické otřásavé pohyby, i když nebyly mokré.
Neurální dráha vede do mozku přes parabrachální jádro
C-LTMRs synapticky spojují se spinoparabrachálními neurony. Tato oblast mozku je klíčová pro koordinaci reflexu otřesu. Když vědci inhibovali tuto dráhu, myši přestaly reagovat na vodu i optogenetickou stimulaci.
Ablace C-LTMRs oslabuje chování
Pokud byla tato nervová vlákna odstraněna, myši vykazovaly méně otřesů, což potvrzuje jejich klíčovou roli v tomto reflexu.
Evoluční význam
Toto chování není jen směšnou kuriozitou. Tento pohyb je evolučně adaptivní, protože umožňuje zvířatům rychle se zbavit vody nebo nečistot. To je obzvlášť důležité pro malé savce, kteří by mohli rychle ztratit tělesné teplo, pokud by zůstali mokří. Studie ukazuje, že tato schopnost je založena na specializovaném nervovém okruhu, který reaguje na mechanické podněty na kůži.
Co si z toho můžeme vzít?
Zjištění této studie jsou fascinující nejen z pohledu biologie chování, ale také pro pochopení toho, jak funguje mechanosenzorický systém u savců. Piezo2 receptor, klíčový v této studii, je důležitý i pro další procesy, jako je vnímání tlaku nebo bolesti. Výzkum tak otevírá možnosti lepšího porozumění nervovým mechanismům, které mohou být narušeny například u chronické bolesti.
Ačkoli oklepání mokrého psa může působit jako jednoduché chování, je výsledkem komplexní koordinace mezi periferními nervy a mozkem. To znovu potvrzuje, že i zdánlivě banální chování má hluboké biologické kořeny.
Antibiotika na viry opravdu nepředepisujte
Akutní bronchitida je časté respirační onemocnění, které vede pacienty k návštěvě lékaře, často s očekáváním antibiotické léčby. Azithromycin, široce předepisované antibiotikum, je relativně běžně předepisovaný, ačkoli jeho účinnost v léčbě akutní bronchitidy bez komplikací nebyla jasně prokázána. Tato randomizovaná studie (Lancet, 2002) přináší důkazy, že azithromycin není účinnější než vitamín C – což otevírá otázku nadměrného užívání antibiotik v těchto případech.
Do studie bylo zařazeno 220 dospělých pacientů s diagnózou akutní bronchitidy, kteří neměli žádné známky závažného onemocnění plic. Tito pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin:
• Skupina s azithromycinem (n=112) užívala antibiotikum po dobu 5 dní (celková dávka 1,5 g).
• Kontrolní skupina (n=108) dostávala vitamín C ve stejném dávkování a režimu jako azithromycin.
Všichni pacienti také dostali standardní podpůrnou léčbu: tekutý dextromethorfan (na zmírnění kašle) a inhalátor s albuterolem (pro usnadnění dýchání).
Hlavním cílem studie bylo sledovat zlepšení kvality života spojené se zdravím po 7 dnech, přičemž klinicky významný rozdíl byl definován jako zlepšení o 0,5 bodu nebo více.
Výsledky
Výsledky studie přinesly (ne úplně) překvapivé závěry:
Zlepšení kvality života bylo srovnatelné
Na sedmý den se rozdíl v kvalitě života mezi skupinami ukázal jako minimální a statisticky nevýznamný (rozdíl 0,03 [95% CI −0,20 až 0,26], p=0,8).
Rychlost návratu k běžným aktivitám byla stejná
Do sedmého dne se 89 % pacientů v obou skupinách (azithromycin i vitamín C) vrátilo ke svým běžným denním aktivitám.
Vedlejší účinky byly podobné
Výskyt nežádoucích účinků byl nízký v obou skupinách. Tři pacienti užívající vitamín C ukončili léčbu kvůli vnímaným vedlejším účinkům. Ve skupině s azithromycinem se tak nestalo.
Většina pacientů těžila z podpůrné léčby
Až 81 % pacientů uvedlo, že inhalátor s albuterolem jim přinesl úlevu, což naznačuje, že podpůrná léčba může hrát významnou roli při zvládání příznaků akutní bronchitidy.
Co to znamená pro praxi?
Tato studie ukazuje, že azithromycin nepřináší žádný významný přínos oproti vitamínu C při léčbě akutní bronchitidy bez komplikací. To má zásadní implikace pro lékařskou praxi:
• Omezení zbytečného předepisování antibiotik: Antibiotika, zejména azithromycin, by neměla být rutinně předepisována na akutní bronchitidu, protože většina případů je virového původu a antibiotika nejsou účinná. Nadměrné užívání antibiotik navíc přispívá k rozvoji antibiotické rezistence.
• Podpůrná léčba je klíčem: V této studii byla výrazná úleva pacientů spojena s použitím albuterolu, což zdůrazňuje důležitost léčby zaměřené na zvládání příznaků, nikoli na samotnou infekci.
• Role placeba a pacientova očekávání: Vitamín C sloužil jako placebo, a přesto byl jeho účinek rovnocenný s antibiotikem. To ukazuje, že psychologické aspekty léčby (například očekávání pacienta, že „něco dostane“) mohou hrát důležitou roli v subjektivním vnímání úlevy.
I přes významné závěry tato studie podtrhuje potřebu dalších výzkumů, které by lépe určily nejúčinnější způsob léčby akutní bronchitidy. Je nutné vyvinout přesnější metody rozlišení mezi bakteriálními a virovými příčinami, aby byla antibiotika předepisována pouze tehdy, když je to nezbytné.
Zároveň je třeba klást důraz na edukaci pacientů i lékařů o rizicích zbytečného užívání antibiotik a o významu podpůrné léčby, která může být pro pacienty stejně účinná.
Káva a zdraví srdce
Káva je jedním z nejčastěji konzumovaných nápojů na světě a její vliv na zdraví zůstává předmětem mnoha studií. Epidemiologické důkazy dlouhodobě naznačují, že pravidelné pití kávy může mít ochranný vliv na srdeční zdraví a snižovat riziko úmrtnosti. Nový výzkum (2022), který využívá data z UK Biobank, se zaměřil na to, jak různé druhy kávy (bez kofeinu, mletá a instantní) ovlivňují kardiovaskulární zdraví a délku života. Výsledky jsou překvapivé a mohou změnit způsob, jakým se na kávu díváme.
Jak studie probíhala?
Tato dlouhodobá studie sledovala více než 449 000 účastníků (medián věku 58 let, 55,3 % žen) po dobu 12,5 let. Účastníci byli rozděleni podle množství a druhu konzumované kávy:
Druhy kávy: Decaffeinated (bez kofeinu), ground (mletá), instant (rozpustná).
Množství: 0, <1, 1, 2–3, 4–5 a >5 šálků denně.
Cílem bylo zjistit souvislost mezi konzumací kávy a výskytem:
Kardiovaskulárních onemocnění (např. ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, mozková mrtvice).
Arytmií.
Úmrtnosti (z jakékoli příčiny).
Data byla analyzována pomocí Coxovy regresní analýzy, která hodnotí rizika jednotlivých událostí ve vztahu k příjmu kávy.
Hlavní výsledky
Káva a arytmie
Mletá a instantní káva byly spojeny se snížením rizika arytmie při konzumaci 1–5 šálků denně.
Nejnižší riziko bylo u 4–5 šálků mleté kávy (HR 0,83; CI 0,76–0,91) a 2–3 šálků instantní kávy (HR 0,88; CI 0,85–0,92).
Káva bez kofeinu však nebyla s redukcí arytmií spojena.
Káva a kardiovaskulární onemocnění
Všechny druhy kávy byly spojeny s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Nejnižší riziko bylo při konzumaci 2–3 šálků denně, a to jak u kávy bez kofeinu (P = 0,0093), tak u mleté (P < 0,0001) a instantní kávy (P < 0,0001).
Káva a úmrtnost
Konzumace všech typů kávy byla spojena s nižším rizikem úmrtnosti z jakékoli příčiny.
Největší redukce rizika byla při konzumaci 2–3 šálků denně:
bez kofeinu (HR 0,86; CI 0,81–0,91).
mletá (HR 0,73; CI 0,69–0,78).
instantní (HR 0,89; CI 0,86–0,93).
Tato rozsáhlá studie potvrzuje, že pravidelná konzumace kávy je spojena s pozitivními účinky na zdraví srdce i délku života. Klíčová zjištění:
• Mletá a instantní káva mají největší přínos při snižování rizika arytmií, přičemž mletá káva vykazuje nejsilnější ochranný účinek.
• Všechny druhy kávy, včetně té bez kofeinu, snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti, což naznačuje, že prospěšné účinky kávy nespočívají pouze v kofeinu, ale také v dalších bioaktivních látkách.
• Optimální množství je 2–3 šálky denně, přičemž větší množství nepřináší další benefity a v některých případech může být spojeno s mírnými riziky.
Nezáleží jen na kofeinu
Pokud vám kofein nedělá dobře, můžete si vybrat kávu bez kofeinu a stále těžit z jejích pozitivních účinků na zdraví.
Mletá káva jako vítěz
Pokud si můžete vybrat, mletá káva (např. připravená v moka konvičce nebo jako filtrovaná) poskytuje nejvýraznější zdravotní benefity.
Méně je více
Konzumace 2–3 šálků denně je ideální množství. Vyšší dávky již nepřinášejí větší výhody a mohou být spojeny s riziky, například u lidí citlivých na kofein.
Káva, bez ohledu na druh, může být součástí zdravého životního stylu, zejména pokud je konzumována v rozumném množství. Tento nápoj je nejen oblíbeným zdrojem energie, ale také významným faktorem, který může přispět k prevenci srdečních onemocnění a prodloužení života.