Teplá sprcha, mentol, jídlem proti rakovině, ultra a protein a Mýty na talíři
Newsletter Běžím dokud můžu
Warmshowers je služba pro toulavé cyklisty, kteří si sbalí svých pár švestek, sednou na kolo a objedou půl světa. Warmshowers jim umožní najít v dané lokalitě lidi, kteří je rádi přivítají u sebe doma a poskytnou jim dočasné přístřeší. Služba jmenuje “teplá sprcha“, protože každý, kdo někdy jel nebo běžel delší než dlouhou dobu, chápe, že teplá sprcha je nejlepší vynález na světě. Registrovat do služby se mohou jak cestovatelé, tak ti, kdo je u sebe rádi přivítají a nechají odpočinout.
Studie s názvem "Zlepšení kognitivních funkcí u myších modelů divokého typu a Alzheimerovou chorobou pomocí imunomodulačních vlastností inhalace mentolu nebo deplece T regulačních buněk", kterou provedla Noelia Casaresová a její kolegové z Navarrské univerzity:
Cílem výzkumníků bylo prozkoumat složité interakce mezi čichovým, imunitním a centrálním nervovým systémem. Podnětem k této studii bylo vznikající poznání, že čich může potenciálně hrát roli při předvídání budoucích onemocnění mozku, včetně Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby, a že role imunitního systému v těchto onemocněních nabývá na významu.
Klíčovým zjištěním studie je, že opakované krátké vystavení mentolovému zápachu zvýšilo u myší imunitní reakci. Bylo také zjištěno, že tato inhalace mentolu zlepšila kognitivní schopnosti imunokompetentních myší, nikoli však u imunodeficitních myší NSG, které vykazovaly velmi slabé reakce na vyvolaný pocit strachu. Toto zlepšení kognitivních funkcí bylo spojeno se snížením regulace mRNA IL-1β a IL-6 v prefrontální kůře mozku a bylo zjištěno, že je narušeno indukcí anosmie methimazolem, lékem používaným k léčbě hyperaktivní štítné žlázy.
Kromě toho expozice mentolu po dobu 6 měsíců (1 týden měsíčně) zabránila zhoršení kognitivních funkcí pozorovanému u myšího modelu Alzheimerovy choroby APP/PS1. Deplece nebo inhibice T regulačních buněk vedla také ke zlepšení kognitivních schopností u tohoto a dalšího modelu myší s Alzheimerovou chorobou, APP NL-G-F/NL-G-F. Ve všech případech bylo zlepšení schopnosti učení spojeno se snížením mRNA IL-1β, cytokinu, který se podílí na zánětlivých reakcích.
Zablokování receptoru IL-1 pomocí léku zvaného anakinra vedlo k významnému zvýšení kognitivních schopností jak u zdravých myší, tak u modelu APP/PS1 Alzheimerovy choroby.
Vědci dospěli k závěru, že tato zjištění naznačují souvislost mezi imunomodulační schopností vůní a jejich vlivem na kognitivní funkce zvířat, což poukazuje na potenciál vůní a imunomodulátorů jako terapeutických látek pro nemoci související s CNS.
Samozřejmě jde jen o pokusy na myších modelech, ale je pravděpodobné, že vůně mohou ovlivňovat i imunitní a centrální nervový systém lidí. Ostatně vůně jsou chemické signály, které nám přináší informace o stavu našeho okolí a naše tělo by mělo na tyto signály reagovat.
Peter Singer je jeden z nejvlivnějších žijících filozofů a jeho názory jsou pro spoustu lidí značně kontroverzní. O Singerovi a jeho myšlenkách na naše soužití se zvířaty už jsem psal. V podcastu The Grey Area tentokrát mluví i o svých názorech na etickou eutanazii a to včetně asistovaného usmrcení těžce postižených dětí.
Téma eutanázie je samozřejmě silně polarizující a u dětí pak násobně více. Singer ale není žádný fanatik, který by se inspiroval v programech nacistického Německa. Jeho myšlenkový systém je konzistentní a dá se snad i říct, že ověřený dlouholetou diskusí a v poslední době i praxí, která běží v některých zemích.
Rozhovor rozhodně stojí za poslech a zamyšlení.
Jason Koop si ve svém podcastu povídá s Jose Antonio a jejich debata se točí kolem využití a dávkování proteinu u vytrvalostních a ultra-vytrvalostních sportovců. Jose se problematice výživy a suplementace sportovců věnuje desítky let a jeho názor na příjem proteinu pro vytrvalce je možná trochu překvapivý, protože doporučuje větší dávky, než je obvyklé.
Jose Antonio argumentuje tím, že ve vysoké vytrvalostní zátěži dochází nejen k poškození svalových vláken, ale také k oslabení imunitního systému a proto je potřeba doplňovat protein, který představuje základní stavební prvek tkání, ale je nutný pravě i pro silný imunitní systém.
Doporučení se obvykle pohybují kolem 0,8-1,2g/kg, ale tohle doporučení považuje Jose za nedostatečné pro ultra-vytrvalce, kteří trénují 10+ hodin týdně. Pro regeneraci při takové zátěži doporučuje spíš 2g/kg a více. Osobně se pohybuji kolem 80-120g bílkovin denně, ale po vyslechnutí argumentů si v objemovém období zkusím navýšit dávku na 150-180g denně. Snad mi to pomůže nejen s regenerací, ale také s prevencí oslabení imunitního systému, které v posledních letech pozoruji, kdykoliv se tréninky dostanou přes 80-100km/týden.
Zajímavé je i to, že Jose doporučuje BCAA jako efektivní prostředek pro doplnění aminokyselin a tím i naplnění potřeb pro doplnění bílkovin. BCAA samozřejmě mohou pokrývat základní potřeby těla zejména v oblasti svalové syntézy a Jose je uvádí jako efektivní prostředek suplementace ve chvíli, kdy je pro vás obtížné dostat do sebe odpovídající množství kompletních bílkovin. BCAA obvykle obsahují esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí samo syntetizovat a které zároveň může použít k syntéze ostatních typů aminokyselin.
Pokud jde o načasování suplementace, doporučuje Jose hlídat si celkový příjem bílkovin přes den a jednu dávku zařadit před spaním. Nemusíme se prý bát zhoršené kvality spánku, nebo sníženého apetitu ráno. Dávka bílkovin před spaním prý navíc zabrání katabolickým procesům a urychlí regeneraci. Zajímavá je i jeho poznámka, že většina vytrvalců se zaměřuje na doplnění svalového glykogenu, ale pokud jsou svalová vlákna poškozená a ve stavu mírného zánětu, pak je jejich schopnost doplňovat glykogen značně snížená. Proto je potřeba doplnit dostatek proteinu, aby se vlákna “opravila“ a poté znovu začala efektivně skladovat glykogen.
Krystle Znuniga je specialistka na stravu onkologických pacientů a v podcastu The Proof si se Simon Hill povídá o možnostech léčení nejen onkologických onemocnění pomocí výživy a různých typů diet. Pokud ale doufáte, že se v tomhle podcastu dozvíte, co jíst nebo pít, abyste se zbavili rakoviny, budete nejspíš zklamaní. Krystle je pevně ukotvená v “evidence based“ přístupech a snaží se vysvětlovat, proč radikální diety nebo potravinové doplňky mohou představovat pro onkologické pacienty spíš riziko než pomoc.
Většina alternativních přístupů k léčbě rakoviny postrádá jakékoliv důkazy o jejich efektivním působení. A není to jen o tom, že by k nim chyběly relevantní studie. Ty se dají obvykle najít a rozhodně to není tak, že by se jimi vědci nezabývali. Problém je obvykle v tom, že v rámci studie se alternativní metody ukazují jako naprosto nesrovnatelné s klasickou medicínou.
Krystle podotýká, že jedním z prokázaných ukazatelů, které vedou k pozitivní prognóze u většiny typů onkologických onemocnění je podíl svalové hmoty. Čím více, tím vyšší je šance, že pacient bude léčbu dobře snášet a zotaví se. U některých typů rakoviny to samozřejmě znamená jen delší dobu dožití, protože zatím nemáme prostředky pro úspěšnou léčbu. Nicméně právě léčebné strategie zaměřené na významné prodloužení doby dožití v zásadě mohou znamenat, že člověk umře s rakovinou, nikoliv na rakovinu. Takže při relativně dobré kvalitě života zemře stářím, přesto že objektivně řečeno má stále rakovinu.
Proč nemusí být vhodné vrhnout se na alternativní metody léčby? Krom toho, že mnoho z nich prokazatelně nefunguje, je tu i riziko toho, že mohou negativně ovlivnit působení léků, které nemocnému podává klasická medicína. Například doplňky a diety, které významně mění střevní mikrobiom mohou radikálně změnit účinnost chemoterapeutik. Různé očistné a detoxifikační kůry pak mohou přetěžovat játra, která už tak dostávají hodně zabrat a také mohou klást velké nároky na střeva. Právě střeva jsou pro velké množství pacientů zdrojem problémů, protože v důsledku nádoru a nebo léčby trpí průjmy a nebo naopak zácpou. Neuvážené a neověřené džusové kůry a bylinkové průplachy pak mohou tento stav výrazně zhoršit.
Je pochopitelné, že při tak závažné diagnoze jako je rakovina, chce člověk a jeho okolí udělat všechno, co je v jejich silách. Často je jejich snaha ale spíš kontraproduktivní a to jak z pohledu vlivu na zdravotní, tak na psychický stav pacienta. Zásadní by mělo být dostat dostatek kalorií v kvalitní stravě a už to může být pro některé pacienty značný problém vzhledem ke střevním potížím a nebo bolákům v ústech. Krystle tak zejména lidem z okolí pacienta doporučuje, aby se zaměřili na praktickou pomoc, jako je to, že několikrát do týdne uvaří zdravé, chutné jídlo a nebo třeba nakoupí.
Mýty na talíři
V nakladatelství Host vyšla kniha "Mýty na talíři" od Tima Spectora. Spectora mám hodně rád a jeho přístup ke stravě mi přijde velmi střízlivý a podložený. Kniha je poučnou studií o zásadní roli, kterou hrají střevní mikrobi v našem celkovém zdraví a zejména ve složení našeho těla. Kniha je výsledkem Spectorovy osobní cesty za zdravím, která následovala, jak už to bývá, po významném zdravotním problému. Ve snaze zlepšit své zdraví prostřednictvím stravy se Spector zabývá celou řadou dietních přístupů, od Atkinsovy diety a paleo diety až po South Beach diet, s cílem odlišit vliv stravy a prostředí od vlivu našich genů.
Spectorova práce vychází z pečlivého výzkumu, který zahrnuje studie na skupinách 50 jedinců, tisícovkách dospělých dvojčat a jeho vlastní biologii. Poskytuje podrobnou analýzu toho, jak klíčové makronutrienty stravy, jako jsou tuky, bílkoviny, sacharidy, cukr a vláknina, interagují s našimi střevními bakteriemi a ovlivňují je. Spector zdůrazňuje, že těmto mikrobům se daří na živinami bohatých, rozmanitých a přirozených zdrojích potravy, kterým se mnoho lidí spíše vyhýbá. Tvrdí, že strava bohatá na vysoce zpracované potraviny ničí značný počet těchto prospěšných mikrobů, čímž se tělo stává zranitelným vůči nemocem.
Kniha obsahuje také diskuse o různých prvcích stravy, jako jsou sladké nápoje a sýrové roztoče, obohacené o anekdoty z unikátních experimentů, jako byl například Spectorův krátká epizoda s dietou založenou na nepasterizovaném francouzském sýru. Ačkoli někteří mohou považovat Spectorův skepticismus vůči počítání kalorií a probiotikům za kontroverzní, kniha pravděpodobně najde odezvu u seriózních milovníků jídla a odborníků na wellness díky jeho vášnivé výzvě k akci proti tomu, co vnímá jako globální "výživovou katastrofu".
Knížku určitě můžu doporučit, pomůže vám utřídit si myšlenky a názory na stravovací směry a diety. A Tomášovi díky za skvělý překlad a autorský výtisk.