Studená koupel, původ COVID, teoretická fyzika a patagonman
Běžím dokud můžu
Chladit nebo nechladit, toť oč tu běží. Někteří sportovci přísahají, že jim ledová koupel po tréninku výrazně pomáhá s regenerací a zlepšuje výkonnost. Jiní by do studené vody nevlezli, ani kdyby potom zaběhli maraton o hodinu rychleji.
Autoři téhle studie se zaměřili na vliv studené lázně na rozvoj síly a růst svalové hmoty. Samotný experiment se zaměřil na okamžitý efekt i na dlouhodobé efekty. Účastníci studie po silovém tréninku ponořili jednu dolní končetinu do studené vody (8C) a druhou do teplotně neutrální vody (30C). Taky vám to přijde jako magořina? No, tak věřte, že je to věda.
A nejen že si koupali každou nohu v jinak studené vodě, ještě dostali upravený proteinový nápoj. Některé aminokyseliny v proteinu byly upravené tak, aby bylo později možné sledovat, do kterých tkání v těle budou dopravené a využité. Předpokladem bylo, že je tělo využije k procesu muscle protein synthesis (svalová syntéza bílkovin) a otázkou bylo, jestli bude měřitelný rozdíl mezi studenou a teplou nohou.
Byl. A docela znatelný. Noha ponořená v chladné koupeli měla redukovanou míru MPS o 20% a to ještě 5h po ukončení koupele. Dlouhodobý efekt zkoumaný v rámci několika týdnů pak ukázal 12% snížení MPS u končetiny ponořované do studené lázně.
Závěr je teda takový, že pokud se zaměřujete na svalovou hypertrofii a budování síly, není nejspíš úplně rozumné skákat po tréninku do studené vody. Ale pokud vás to baví, ráchejte se třeba v ledové tříšti.
A když už jsme u těch zvyků, které někteří z nás (ne)dělají po tréninku, tak tahle studie se zaměřila na vztah mezi flexibilitou a efektivitou běhu.
Autor zjistil, že:
… nejméně flexibilní běžci jsou také nejúspornější. Je možné, že tužší muskulotendinózní struktury snižují aerobní nároky submaximálního běhu tím, že usnadňují větší návrat elastické energie během zkracovací fáze cyklu protažení-zkrácení.
Takže s protahováním to asi není potřeba přehánět. Jste běžci, ne gymnasti. Jen by mě teda zajímalo, jestli je tam nějaká horní hranice ztuhlosti svalů, po které už běžecká efektivita opět klesá.
Zajímá vás složení stravy profíků na velkých cyklistických závodech? Tahle studie sledovala 9 jezdců profesionální stáje a zjistila:
Průměrná spotřeba sacharidů 12,5 g/kg/den tělesné hmotnosti (65 %).
Průměrná spotřeba tuků 1,5 g/kg/den (18 %).
Průměrná spotřeba bílkovin 3,3 g/kg/den (17 %).
Všechny mikroživiny s výjimkou kyseliny listové, vitaminu D a draslíku překračovaly RDA.
Obecně tento vzorek cyklistů konzumoval více bílkovin a méně tuků, než je doporučené množství.
Procento tělesného tuku, hmotnost tuku a hmotnost tuku v horní části paže se po Tour významně snížily. Celková svalová hmota zůstala nezměněna.
Kde se vzala, tu se vzala, čínská chřipka přiletěla a změnila svět. Malinkatá breberka, kterou nás údajně nakazilo nějaké zvířátko za to, že ho chtěl nějaký gurmán ve Wuhanu sníst. Možná luskoun, možná netopír. A možná to taky bylo poněkud jinak.
Alex Washburne se s kolgy ve studii Endonuclease fingerprint indicates a synthetic origin of SARS-CoV-2 zabývá původem viru a poměrně silně (netvrdím, že přesvědčivě) dochází k závěru, že je laboratorní původ SARS-CoC-2 statisticky pravděpodobnější, než přenos viru ze zvířete. Osobně nemám na tohle téma vyhraněný názor, protože moje znalosti a vědomosti ani zdaleka nesahají tak daleko. Tohle povídání jsem si ale poslechl se zájmem. Ani potom jsem se nepřiklonil k jedné nebo druhé variantě.
Washburne se zabývá matematickým modelováním a zdá se, že byl relativně úspěšný v modelování průběhu epidemie ve spojených státech. Jeho modely a predikce pomáhaly s plánováním nemocničních kapacit. Taky se živil modelováním finančních trhů a výzkumem v oblasti biologie. Celkem pestré zkušenosti.
Proč se autoři studie přiklání k hypotéze o laboratorním původu SARS-CoV-2:
geografické nesrovnalosti - podle oficiálního vyjádření čínských autorit byl původcem epidemie zvířecí trh ve Wuhan. Podle studie ale není možné prokázat, že první nakažení byli opravdu spojení s tímto tržištěm. V Číně zřejmě běžela nákaza několik týdnů před tím, než informace o viru začaly prosakovat na veřejnost. Existují záznamy o “nespecifických případech zápalu plic“, které byly značně komplikované a vedly k zvýšenému počtu úmrtí. Některé případy se objevily už v roce 2012 v dole, kde na nákazu zemřeli 3 z 6 nakažených dělníků.
sesbírané vzorky z tržiště údajně ukázaly, že stejné množství koronaviru bylo možné najít jak na površích spojených s prodejem zeleniny i zvířat. Vzorky odebrané ze zvířat neprokázaly nákazu SARS-CoV-2. Zatímco v minulosti se u viru typu SARS našlo relativně velké množství zvířat, které nesly nákazu (6 z 25 testovaných zvířat bylo nakaženo), tak u SARS-CoV-2 se virus nepodařilo najít přesto, že bylo testováno přes 450 zvířat. U první varianty SARS byla prvním pacientem servírka, která pracovala v restauraci, kde se připravovaly nakažené cibetky a host, který seděl u klecí se zvířaty. Po přenosu na člověka začal SARS relativně brzy mutovat a přizpůsobil se tak lépe přenosu na nového hostitele. Naproti tomu u varianty SARS-CoV-2 d počátku pandemie na konci roku 2019 dokonale adaptován na lidského hostitele a připomínal již mutovaný SARS-CoV z pozdní fáze první pandemie v letech 2003-2004. Nebyly nalezeny žádné vzorky viru SARS-CoV-2, které by potvrdily jeho původ nebo evoluci v jiném hostiteli. Také materiál z tržiště ve Wu-chanu je identický s viry izolovanými z infikovaných pacientů a pocházel nejpravděpodobněji z lidského zdroje. Homologie s viry netopýrů je nedostatečná a je vyloučeno, aby mezihostitelem viru byli luskouni. [zdroj wiki]
ve Wuhan je laboratoř, která se zabývá mimo jiné výzkumem koronavirů a specificky úpravami virů typu SARS. To je samozřejmě známý fakt, který nemusí nic dokazovat, ani mít souvislost s epidemií. Nicméně podle autorů studie existují svědectví pracovníků laboratoře, že se zde kvůli nedostatku finančních prostředků šetřilo na bezpečnostních a preventivních opatřeních. Únik je tedy možný a nešlo by o ojedinělý případ.
laboratoř ve Wuhan spolupracovala s komerčními i vládními organizacemi z USA a jiných zemí světa. Mimo jiné měla ve spolupráci s firmou EcoHealth Alliance žádat o grant na projekt, jehož cílem bylo zkoumat tzv furinové štěpení (furin cleavage) koronavirů. Na tomto grantu jsou problematické dvě věci:
prezidentem společnosti EcoHealth Alliance je Peter Daszak. A ten je také jednou z ústředních postav boje s CoV-2 v USA a také jedním z nejhlasitějších proponentů přírodního původu viru.
furinové štěpení je u linie koronaviru, do které patří i CoV-2, velmi neobvyklé. Jde o mechanismus, který umožňuje tzv rekombinaci RNA struktury virů a zjednodušeně řečeno tak dovoluje virům křížit se mezi sebou a přebírat tak vzájemně některé vlastnosti. A právě furinové štěpení přidalo CoV-2 jeho specifický proteinový háček, který vede k radikálně vyšší nakažlivosti. Zároveň se zdá, že tento proteinový háček je relativně dobře přizpůsobený právě k zvýšené nakažlivosti lidských buněk. A světe div se, právě zvýšení nakažlivost netopýřích koronavirů vůči lidským buňkám přidáním furinového štěpení, bylo předmětem onoho grantu. Vyjádření Peter Daszaka přinesl magazín Intercept. Grant odmítla organizace DARPA udělit. Podle Daszaka proto, že se jednalo o příliš mnoho peněz (14 miliard USD).
autoři studie tvrdí, že furinové štěpení se při přirozené rekombinaci koronavirů téměř nevyskytuje, ale to není tak docela pravda. U některých kmenů koronavirů je celkem běžné - například u tzv. beta koronavirů (hlodavci) nebo alfa (kočky, psi) a dokonce merbecovirů (netopýři). Nicméně v linii CoV-2 (sarbecoviry) zatím nebylo furinové štěpení zaznamenáno. Více o furinovém štěpení u koronavirů například zde v magazínu Lancet Microbe. Tady potom vysvětlení, proč je nepravděpodobné, že by furinové štěpení bylo do CoV-2 přidáno laboratorně, repektive o tom, že RNA sekvence navázaná na furinové štěpení není specificky modifikovaná pro vyšší nakažlivost lidí.
autoři studie se dále zaměřují na fakt, že genom SARS-COV-2 obsahuje zvláštní vzor unikátních restrikčních endonukleáz, který umožňuje účinnou rozpojení a opětovné sestavení virového genomu, což je charakteristické pro syntetické viry. Zjednodušeně řečeno jde o přidání / vytvoření “spojek“ v genomu viru tak, aby na ně bylo možné napojit části z jiného viru. Tyto spojky mohou vznikat i přirozeně v rámci virové rekombinace. Na SARS-CoV-2, je ale podle autorů mimořádný počet segmentů genomu (8) a jejich vytvoření pomocí tzv tiché mutace.
podle statistik je v přírozeném procesu rekombinace velmi nízký výskyt 7, 8 segmentů a naopak je to nejčastější počet segmentů u syntetických virů
Zjistili jsme, že SARS-CoV-2 je anomálií, která je pravděpodobněji produktem syntetické montáže genomu než přirozené evoluce. Restrikční mapa SARS-CoV-2 je v souladu s mnoha dříve popsanými syntetickými koronavirovými genomy, splňuje všechna kritéria požadovaná pro účinný reverzní genetický systém, od nejbližších příbuzných se liší výrazně vyšší mírou synonymních mutací v těchto synteticky vypadajících rozpoznávacích bodech a má syntetický otisk, který se pravděpodobně nevyvinul z jeho blízkých příbuzných.
Odkud se koronáč vzal nevím. Povídání jsem si se zájmem poslechl a pak jsem dohledal i dost kritických vyjádření k dané studii. Každopádně i relativně spolehlivé autority uvádějí, že v původu viru není jasno a ani jednu variantu se zatím nepodařilo spolehlivě potvrdit nebo vyvrátit. Snad kdyby výzkumný ústav ve Wuhanu dal k dispozici svojí databázi koronavirů, kterou jako náhodou stáhnul v roce 2019 a od té doby je nedustupná, podařilo by se alespoň některé pochybnosti vyvrátit a osvětlit.
Nejde snad ani tak o nalezení viníka, ale spíš o dopad na na společnost jako takovou. Kdyby se potvrdilo, že globální pandemii s více než 18M obětmi způsobila nehoda v laboratoři, pak by byl extrémně ohrožený celý obor virologie a bioinženýrství a to by rozhodně nebylo dobré. Jasným potvrzením přenosu ze zvířat bychom naopak mohli být příště úspěšnější v predikci takového přenosu a možnostech hledání úspěšné léčby.
Jestli vás aspoň trochu zajímají kvantové jevy a teoretická fyzika nebo matematika, budete milovat youtube kanál Sabine Hossenfelder. Sabine je teoretická fyzička z německého Frankfurtu a její videa vysvětlují spoustu složitých, ultra-složitých i ne-až-tolik-složitých principů fyziky a matematiky. S lehkým, precizním přízvukem tak Sabine řeší třeba to, jestli máme svobodnou vůli (z pohledu fyziky ne), jestli minulost stále existuje (ano), jestli je možné minulost měnit (ne), nebo co bylo na začátku vesmíru (nevíme a možná nikdy vědět nebudeme) a jestli existuje čas (ano).
Její videa jsou poměrně náročná na pochopení, ale je úžasné, s jako lehkostí a humorem dokáže pojmout komplexní témata a vysvětlit je tak, že i já mám pocit, že jsem něco pochopil.
Blíží se jeden z nejextrémnějších triatlonů, na které se může člověk vydat. Patagonman. Uskuteční se v Chile 4. prosince a na startovní čáře (a doufejme že i v cíli) budou také závodníci z Čech. Palce tak můžete držet nezničitelnému Petru Vabrouškovi, který má zkušeností z nejrůznějších šíleností po celém světě opravdu na rozdávání. Petr si ještě před odletem střihnul virtuální závod na trati Challenge Roth na platformě Rouvy a při průměrném výkonu 333w a rychlosti 42 km/h stíhal celý závod ještě moderovat pro ostatní účastníky. Druhým našim závodníkem ve startovním poli Patagonmana bude Vladimir Hrabec. Ten nedávno dokonce rozjel kampaň na crowfundingové platformě, aby se na závod dostal. Vladimir o sobě říká, že sportovat začal teprve před 7. lety. Do té doby měl k zdravému životnímu stylu daleko a když se dostal na váhu kolem 120kg, řekl si, že je potřeba něco s tím dělat. A tak s tím zkusil dělat triatlon. Podařilo se mu vyšvihat do formy a navíc se na něj usmálo pořádné štěstí, když byl vylosován v loterii právě na start Patagonmana. Zájem o tenhle závod je velký a tak organizátoři losují, kdo bude mít šanci postavit se na start.
Parametry závodu jsou klasicky ironmanské. Nejdřív účastníky čeká 3,8km plavání ve fjordu, pak 180 km na kole a na závěr 42,2km běh. Jenže na tomhle závodě není nic tak docela obyčejného. Voda ve fjordu má aktuálně něco přes 12C. Na trase cyklistické části závodníky čeká 2400m přešvýšení a teploty mohou padat proklatě nízko. Před pár dny dokonce v některých pasážích nasněžilo. Závěrečný maraton má taky trasu s výrazně kopcovitým profilem a rozhodně se neběží po hlaďoučkém asfaltu. Závod to bude jistě náročný a přesně podle hesla, že zážitky nemusí být dobré, hlavně když jsou silné. Tak klukům držte na začátku prosince palce a sledujte jejich průběžné reporty na sociálních sítích.
Jestli chcete aby vám umělá inteligence obarvila černobílé fotky, vyzkoušejte třeba nástroj palette.fm. Nástroj je zdarma a nevyžaduje ani žádnou registraci. Stačí nahrát fotku a pak už si můžete vybrat barevnou paletu, kterou chcete použít. Výsledky nejsou vůbec špatné.
