Spánkový rozvod, Instagram a deprese, horká koupel, růžové brýle, nostalgie a hudební preference,
Newsletter Běžím, dokud můžu
Spánkový rozvod
Ať už je to kvůli partnerům, kteří kradou peřinu a celou noc se převalují, nebo kvůli těm, kteří hlasitě chrápou, mnoho Američanů se rozhoduje pro takzvaný “spánkový rozvod” ve snaze zlepšit svůj noční spánek. Podle nedávného průzkumu (2023) Americké akademie spánkové medicíny (AASM) více než třetina lidí občas nebo pravidelně spí v jiné místnosti, aby přizpůsobili spánek partnerovi. Nejčastěji se jedná o muže, kdy téměř polovina (45%) mužů uvádí, že občas nebo pravidelně volí spánek v jiné místnosti, zatímco u žen je to jen jedna čtvrtina (25%).
„Ví se, že špatný spánek může zhoršovat náladu a lidé, kteří trpí nedostatkem spánku, jsou náchylnější k hádkám se svými partnery. Může se objevit určité podráždění vůči osobě, která spánek narušuje, což může negativně ovlivnit vztahy,“ říká Dr. Seema Khosla, pneumoložka a mluvčí AASM. „Kvalitní spánek je důležitý pro zdraví i štěstí, a proto není překvapivé, že se některé páry rozhodnou spát odděleně pro své celkové blaho.“
Vliv spánku na vztahy
Správné množství kvalitního spánku je klíčové pro vztahy. Studie ukazují, že ti, kteří ve vztazích pravidelně zažívají špatný spánek, jsou náchylnější k konfliktům se svými partnery. Nedostatek spánku také snižuje úroveň empatické přesnosti – tedy schopnosti porozumět nebo interpretovat pocity svého partnera.
Téměř polovina (43%) mileniálů občas nebo pravidelně spí v jiné místnosti kvůli partnerovi, následována třetinou (33%) generace X, 28% generace Z a 22% baby boomers.
Hlučné chrápání a zdravotní rizika
„I když termín ‚spánkový rozvod‘ zní tvrdě, ve skutečnosti to znamená, že lidé upřednostňují spánek a v případě potřeby se na noc přesunou do jiné místnosti,“ říká Khosla. „Pokud však za oddělenými ložnicemi stojí hlasité chrápání jednoho z partnerů, je třeba toho partnera povzbudit, aby se poradil s lékařem o obstrukční spánkové apnoe. To platí jak pro muže, tak pro ženy, které také mohou chrápat.“
Hlasité a časté chrápání není jen obtěžující; je to častý příznak spánkové apnoe. Ačkoli ne každý, kdo chrápe, trpí touto spánkovou poruchou, chrápání je varovným signálem, který by neměl být přehlížen. Pokud je chrápání doprovázeno dušením, lapáním po dechu nebo tichými přestávkami v dýchání během spánku, je to silný indikátor spánkové apnoe.
Další běžné příznaky spánkové apnoe zahrnují únavu nebo denní ospalost, neosvěžující spánek, nespavost, ranní bolesti hlavy, časté noční močení (nocturie), potíže se soustředěním, ztrátu paměti, sníženou sexuální touhu, podrážděnost a potíže při snaze zůstat vzhůru při sledování televize nebo řízení. Nadměrná tělesná hmotnost je klíčovým rizikovým faktorem pro spánkovou apnoe.
Volba “spánkového rozvodu” může tedy být nejen cestou k lepšímu spánku, ale také k lepšímu zdraví a silnějším vztahům.
Využití Instagramových dat pro identifikaci markerů deprese
Studie (2017, EPJ Data Science) provedená na 166 jednotlivcích ukázala, že pomocí strojového učení je možné úspěšně identifikovat markery deprese na základě dat z Instagramu. Z 43 950 fotografií účastníků byly extrahovány statistické prvky, využívající analýzu barev, metadata a algoritmickou detekci obličejů. Modely vytvořené na základě těchto dat předčily průměrnou úspěšnost lékařů při diagnostikování deprese bez asistence těchto nástrojů. Tyto výsledky platily i při analýze příspěvků, které byly zveřejněny před tím, než byli jednotlivci poprvé diagnostikováni s depresí.
Klíčová zjištění studie
Analýza fotografií a deprese: Fotografie zveřejněné depresivními jedinci byly častěji modřejší, šedější a tmavší a získávaly méně lajků. Depresivní uživatelé měli také větší sklon k používání filtrů, které odstraňovaly barvy z fotografií, a méně často používali filtry, které fotografie zesvětlovaly. Tyto výsledky se shodují s literaturou, která spojuje depresi s preferencí tmavších, modřejších a monochromatických barev.
Detekce obličejů a sociální interakce: Depresivní jedinci častěji zveřejňovali fotografie s obličeji, ale s méně obličeji na jednu fotografii. To může naznačovat, že se tito uživatelé účastní menšího počtu sociálních interakcí, nebo alespoň sdílejí méně sociálních zážitků na sociálních médiích, což je v souladu s předchozími zjištěními, že snížená sociální interakce je indikátorem deprese.
Predikce a diagnostika: Model vytvořený pro předdiagnostickou fázi byl konzervativní a většinu případů klasifikoval jako zdravé. Přesto výsledky naznačují, že je možné zlepšit přesnost diagnostiky deprese, což by mohlo mít významné důsledky pro zdravotní péči, zejména v zemích, kde jsou služby duševního zdraví nedostatečně financované.
Praktická doporučení
• Včasný screening a detekce: Implementace algoritmů pro analýzu sociálních médií by mohla poskytnout nástroj pro včasnou detekci deprese, což by umožnilo rychlejší a přesnější diagnostiku a léčbu.
• Zaměření na vizuální i textová data: Budoucí výzkum by mohl integrovat analýzu textových dat z komentářů, popisků a tagů na Instagramu, což by mohlo zvýšit přesnost predikčních modelů.
• Etika a soukromí: Při využívání sociálních médií pro zdravotní účely je zásadní zajistit ochranu dat a etické zacházení s nimi, aby se zabránilo manipulaci a neautorizovanému použití osobních informací. Protože fakt, že si spojitosti mezi vizuálním obsahem všimli výzkumníci, hraničí s jistotou, že tuto spojitost dávno znají a využívají i designeři aplikací a algoritmů sociálních sítí.
Studie ukazuje, že analýza vizuálních dat ze sociálních médií může být účinným nástrojem pro identifikaci deprese. Vzhledem k rostoucí digitalizaci společnosti je důležité pokračovat ve výzkumu a vývoji těchto metod, s důrazem na etiku a ochranu soukromí. Uplatnění těchto poznatků v praxi by mohlo významně přispět ke zlepšení péče o duševní zdraví a poskytování podpory těm, kteří ji potřebují.
Horká koupel
Nedávná studie (2024, ) zkoumala, zda horká koupel po cvičení může zesílit pozitivní fyziologické reakce vyvolané cvičením a jak se tyto reakce liší od samotného cvičení nebo samotné horké koupele. Výzkum se zaměřil na šestnáct fyzicky neaktivních dospělých ve středním věku, kteří absolvovali tři různé režimy aktivity: cvičení následované odpočinkem (EX+REST), cvičení následované horkou koupelí (EX+HWI) a dvě po sobě jdoucí horké koupele (HWI+HWI).
Zvýšené průtokového namáhání v arteriích: Podmínky EX+HWI a HWI+HWI vedly k vyšším průtokovým rychlostem v pažních a povrchových stehenních tepnách ve srovnání s cvičením následovaným odpočinkem. Zvýšený průtok je důležitý pro vaskulární adaptace a zlepšení funkce endotelu.
Zvýšení plazmatického nitritu a IL-6: Plazmatický nitrit a interleukin-6 (IL-6) byly vyšší po EX+HWI a HWI+HWI než po EX+REST. Nitrit je vazodilatátor, který přispívá k angiogenezi (tvorba nových kapilár), zatímco IL-6 má protizánětlivé účinky.
Nižší hladina kortizolu: Hladina kortizolu, který je stresovým hormonem, byla nižší po 30 minutách v režimu HWI+HWI ve srovnání s EX+REST. Toto snížení může naznačovat relaxační účinky horké koupele.
Subjektivní pocity: Účastníci hodnotili EX+HWI a HWI+HWI jako příjemnější než EX+REST. To by mohlo mít pozitivní vliv na dlouhodobou adherenci k těmto aktivitám.
Testovací protokol:
• EX+HWI: 30 minut cyklistiky na místě s výkonem odpovídajícím 50 % V̇o2peak (3,4 ± 0,8 METs), následovaných 10 minutami odpočinku při 20 °C, 30 minutami ponoření do horké vody při 40 °C a poté 30 minutami sezení v klidu při 20 °C.
• EX+REST: 30 minut cyklistiky na místě s výkonem odpovídajícím 50 % V̇o2peak (3,4 ± 0,8 METs), následovaných 70 minutami sezení v klidu při 20 °C.
• HWI+HWI: 30 minut ponoření do horké vody při 40 °C, následovaných 10 minutami odpočinku při 20 °C, 30 minutami ponoření do horké vody při 40 °C a poté 30 minutami sezení v klidu při 20 °C.
Ultrazvukové skeny pažní a povrchové tepny a venózní krevní vzorky byly odebrány ve všech režimech v čase 0 minut (výchozí stav), 30 minut (okamžitě po prvním stresoru), 70 minut (okamžitě po druhém stresoru) a 100 minut (rekonvalescence).
• Podpora vaskulárního zdraví: Post-cvičební horká koupel může být účinnou doplňkovou terapií pro zlepšení vaskulárního zdraví u lidí, kteří nejsou schopni nebo ochotni provádět dostatečné množství cvičení.
• Snížení stresu: Horká koupel může pomoci snížit hladinu stresových hormonů, což může přispět k celkovému zlepšení pohody.
• Podpora adherence ke cvičení: Pokud je horká koupel po cvičení vnímána jako příjemná, může to zvýšit motivaci k pravidelnému cvičení.
Studie naznačuje, že horká koupel po cvičení nejen zvyšuje některé fyziologické reakce spojené s cvičením, ale je také vnímána jako příjemná aktivita. To může být zvláště užitečné pro fyzicky neaktivní jedince, kteří hledají způsoby, jak zlepšit své zdraví bez potřeby intenzivního cvičení. Přesto by měla být horká koupel vnímána jako doplněk, nikoliv náhrada za fyzickou aktivitu, a měla by být přizpůsobena individuální toleranci a zdravotnímu stavu.
Růžové brýle: Jak nám kognitivní zkreslení může pomoci být odolnější
Každý z nás někdy zažil situaci, kdy jsme se ocitli v nové práci nebo v novém vztahu a nostalgicky vzpomínali na minulost s myšlenkou: „To přece nebylo tak špatné.“ Výzkum opakovaně ukazuje, že čím lépe jsme schopni pozitivně vzpomínat na minulost, tím větší dokážeme uplatnit vytrvalost. Negativní emoce spojené s minulými vzpomínkami totiž mohou narušovat naše úsilí dosáhnout cílů a vytrvat tváří v tvář obtížím.
Kognitivní zkreslení a jeho výhody
Fenomen známý jako „růžová retrospekce“ (rosy retrospection) je jedním z mnoha kognitivních zkreslení, která nám umožňují efektivní a energeticky úsporné reakce, které evolučně nejspíš zvyšovaly naše šance na přežití. V případě růžové retrospekce jsou vzpomínky na události uchovávány, ale negativní emocionální zážitek s nimi spojený vybledl.
Tento jev podporuje pozitivní pohled na sebe sama a pomáhá nám čelit výzvám. Mechanismy v našem mozku pracují na tom, aby časem přetvořily nepříjemné vzpomínky na něco příjemnějšího, což nám umožňuje vidět minulost v méně emocionálním světle, než jaká byla ve skutečnosti.
Vědecké vysvětlení
Výzkumníci identifikovali několik oblastí mozku odpovědných za toto zkreslení, včetně amygdaly, která hraje klíčovou roli v kódování a vybavování emocionálních vzpomínek, zejména těch negativních. Další důležitou oblastí je prefrontální kůra, která se podílí na našem uvažování o sobě a našich zkušenostech. Tyto oblasti spolupracují na tom, aby zlepšily náš sebeobraz při vzpomínání na autobiografické vzpomínky. Tento proces se mění s věkem a může se lišit podle osobnostních typů nebo klinických populací.
Jak využít růžovou retrospekci ku prospěchu
Jak můžeme využít pozitivní aspekty tohoto zkreslení, aniž bychom sklouzli zpět do negativního prostředí? Můžeme to zvládnout s vědomým úsilím:
1. Přijmout: Je důležité přijmout, že naše vzpomínky nejsou přesným odrazem minulosti a že se časem vyvíjejí. Víra, že jsme méně zaujatí než ostatní, je sama o sobě formou zkreslení.
2. Označit: Musíme si toto zkreslení uvědomit a identifikovat ho v daném okamžiku. Můžeme to udělat tak, že pojmenujeme pocit nebo myšlenku, kterou zažíváme při vzpomínání.
3. Zmírnit: Zkreslení mohou často těžit z vnější, objektivní perspektivy. Požádejte někoho, kdo byl s vámi v minulosti, ale neměl v události žádný emocionální podíl, aby poskytl svůj pohled. Další možností je zaujmout třetí stranu a představit si, jak byste poradili příteli ve stejné situaci.
Růžová retrospekce je mocným nástrojem, který nám může pomoci udržet si pozitivní pohled na sebe a čelit výzvám. Je však důležité být si vědomi tohoto zkreslení a používat ho s rozvahou, abychom se vyhnuli návratu do negativních situací. Přijímání a zmírňování těchto kognitivních zkratek nám může pomoci lépe zvládat životní situace a udržet si zdravý a realistický pohled na naši minulost a budoucnost.
Vliv nostalgie a věku na hudební preference
Výběr hudby pro propagaci produktů je pro marketéry zásadní rozhodnutí, které může výrazně ovlivnit úspěšnost kampaně. Studie (2022) ukazují, že individuální hudební vkus může být ovlivněn etnicitou, sociální třídou nebo typem osobnosti, ale největším faktorem může být věk a nostalgie.
Význam věku a nostalgie
Výzkum ukazuje, že preference posluchačů pro hudbu z různých období se mohou lišit a většinou vykazují inverzní tvar U. To znamená, že existuje určité období, kdy je hudba nejvíce oblíbená. Výzkumy se však neshodují na přesném věku, kdy je tato nostalgie nejsilnější. Průlomová studie Holbrooka a Schindlera (1989) identifikovala vrchol preference pro hudbu vydanou, když posluchačům bylo 23 let. Další výzkum od Hemminga (2013) posunul tento vrchol na 9 let a následný výzkum opět Holbrooka a Schindlera (2013) na 19 let.
Aktuální studie se snaží opravit problémy předchozích výzkumů zlepšením reprezentativnosti vzorku a zavedením nové analytické techniky zvané „two-lines test“. Výsledky této studie podporují zjištění Holbrooka a Schindlera, ale s mírně mladším věkovým vrcholem kolem 17 let. Větší vzorek také umožňuje zkoumat rozdíly mezi generacemi, což odhaluje, že rozdíly mohou být způsobeny jejich současným věkem a vztahem k nostalgii a hudbě.
Doporučení pro marketéry
Základním závěrem studie je, že lidé projevují silnou preferenci pro hudbu vydanou během jejich pozdní adolescence a rané dospělosti. Pro marketéry to znamená, že při cílení na konkrétní věkovou demografii je vhodné vybírat hudbu z tohoto období, protože je pravděpodobnější, že bude preferována před jakoukoli jinou.
Při tvorbě marketingových kampaní by tedy mělo být zváženo následující:
1. Zohlednění cílové věkové skupiny: Vyberte hudbu, která byla populární, když bylo cílové demografii 17 až 23 let. Tato hudba má největší potenciál vyvolat pozitivní nostalgické pocity.
2. Generační rozdíly: Uvědomte si, že různé generace mohou mít odlišné hudební preference. Zkuste identifikovat klíčové hudební éry pro různé věkové skupiny a přizpůsobte výběr hudby konkrétní cílové demografii.
3. Testování a zpětná vazba: Pro ověření správného výběru hudby využijte testování na malé skupině cílového publika a získejte zpětnou vazbu. Tento přístup může pomoci doladit výběr hudby a zvýšit efektivitu kampaně.
Pochopení vlivu věku a nostalgie na hudební preference je klíčové pro úspěšné marketingové strategie. Správným využitím těchto poznatků mohou marketéři vytvořit kampaně, které nejen zaujmou, ale také pozitivně ovlivní vnímání značky a podporují loajalitu zákazníků. A vy si zase můžete podle hudby v reklamě snadno uvědomit, jestli cílí na vás, nebo zkrátka nejste cílovou skupinou.
"Téměř polovina (43%) mileniálů občas nebo pravidelně spí v jiné místnosti" - a pak nemá jít demografická křivka ke všem čertům.