Senzor hydratace, lowcarb a sport, EAA a svaly, mysl a glukóza, kořeny extrémismu, rizikové faktory a náklady, opensource boty
Newsletter 🗞️ Běžím, dokud můžu
Nový nositelný senzor pro měření hydratace
Lidský pot, který je často přehlížen, je zlatým dolem informací o našem zdraví. Aby však vědci skutečně porozuměli jeho složitostem, potřebují obrovské množství dat. Tradiční senzory jsou sice přesné, ale jejich výroba je drahá a složitá. Nedávná studie (2023) však představila převratnou novinku v oblasti analýzy potu.
Výzkumníci vyvinuli cenově přijatelný nositelný senzor potu, který dokáže monitorovat koncentraci draslíku (K+) a sodíku (Na+) v reálném čase. Tento senzor je flexibilní a byl vytvořen pomocí technologie sítotisku, což je odklon od složitějších a nákladnějších metod používaných v minulosti.
Počáteční testy elektrod na sítotiskovém substrátu ukázaly konzistentní výkon s odchylkami v rámci 10 % relativní směrodatné odchylky (RSD). Tato konzistence je klíčová pro spolehlivou detekci K+ a Na+ v lidském potu.
Senzor využívá k detekci "iontově-elektronovou" převodní vrstvu a iontově selektivní membránu. Byl podroben přísným testům, aby se posoudila jeho citlivost, linearita, opakovatelnost, odolnost vůči rušení a schopnost odolávat mechanické deformaci. Senzor rovněž prokázal působivou dlouhodobou stabilitu při nepřetržitém sledování a skladování.
V desetidenním experimentu nosili dobrovolníci senzory nepřetržitě. Shromážděné údaje ukázaly silnou korelaci mezi koncentrací K+ a Na+ v potu a stavem hydratace organismu. Významným zjištěním bylo, že pravidelné fyzické cvičení zřejmě zvyšuje odolnost organismu vůči dehydrataci.
Tato studie nejenže nabízí nákladově efektivní metodu sledování a analýzy potu, ale také zdůrazňuje důležitost pochopení vztahu mezi potem a celkovým zdravotním stavem. Výsledky naznačují, že pravidelná fyzická aktivita může zlepšit řízení hydratace našeho těla. Takže už se těšíme, až si podobný senzor budeme moct připojit k hodinkám a ty nás budou informovat o tom, kdy a co je potřeba vypít.
Lowcarb a sportovci - hodí se k sobě?
Nízkosacharidová dieta je poměrně populární stravovací vzorec a je oblíbená hlavně mezi těmi, kteří chtějí shodit nějaké to kilo tuku. Jenže možná nevědomky shodí i nějaké ty svaly? Pojďme se podívat na nejnovější poznatky (2023) o tom, jak může limitace sacharidů snižovat výkonnost sportovců.
Nízkosacharidová dieta skutečně zvyšuje oxidaci tuků, což znamená, že spalujete více tuků a můžete poměrně efektivně snižovat váhu. Pokud tedy usilujete o snížení tukové hmoty, možná jste na správné cestě. Ale je tu jeden háček!
Svalová regenerace dostává zabrat. Zdá se, že omezení sacharidů zvyšuje také oxidaci bílkovin. Zjednodušeně řečeno, tělo začne využívat bílkoviny k získávání energie. Tím se omezuje dostupnost esenciálních aminokyselin, které jsou klíčové pro syntézu svalových bílkovin a regeneraci. Zatímco tedy spalujete tuky, může dojít k ohrožení regenerace svalů, které nemají dostatek aminokyselin pro obnovu.
Už jeden den s nízkým obsahem sacharidů zvyšuje oxidaci BCAA a snižuje faktory, které podporují růst svalů. Prodlužte to na 8-12 týdnů a pravděpodobně zaznamenáte omezený růst svalů, i když budete tvrdě makat v posilovně posilovně. Na druhou stranu se zdá, že svalová síla není ovlivněna.
Limitace sacharidů vede také ke snížení anaerobního výkonu. Trvale nízká hladina svalového glykogenu (díky nízkému příjmu sacharidů) může zhoršit váš anaerobní výkon. To znamená, že při sprintech vysoké intenzity a testech na dobu do vyčerpání nemusíte být v nejlepší formě.
- Pokud chcete shodit tuk, může vám pomoci nízkosacharidová dieta. Nezapomeňte však, že svaly nemusí být nadšené!
- Dáváte přednost regeneraci svalů? Možná byste měli přehodnotit nízkosacharidovou dietu. Vaše svaly potřebují esenciální aminokyseliny k regeneraci a růstu.
- Provádíte vysoce intenzivní cvičení? Sacharidy jsou vašimi nejlepšími přáteli! Jsou palivem pro anaerobní výkony.
- Stručně řečeno, pokud jste sportovec usilující o optimální výkon, zejména při vysoce intenzivních cvičeních, možná byste si měli dvakrát rozmyslet, než skočíte na špek dietám s nízkým obsahem sacharidů.
Závěrem lze říci, že i když má nízkosacharidová dieta své výhody, sportovci by možná měli zvážit její klady a zápory. Koneckonců, svaly a sacharidy mají dlouholetý milostný vztah, a kdo jsme my, abychom se mezi ně stavěli? 😉🍞🍚🍝🏋️♂️🚴♀️🏆.
Esenciální aminokyseliny (EAA) při udržování svalové hmoty a výkonu
Esenciální aminokyseliny (EAA) jsou životně důležité složky potravy, které si naše tělo nedokáže samo vyrobit. Mezinárodní společnost pro sportovní výživu (ISSN) zdůrazňuje jejich význam pro udržení kosterního svalstva a výkonnost a vydává tzv. position stand (2023) pro lepší orientaci v dané problematice. Výzkumy zdůrazňují klíčovou roli EAA při stimulaci syntézy svalových bílkovin (MPS), což je proces zásadní pro náhradu poškozených svalových bílkovin a zvýšení funkční výkonnosti.
Při konzumaci volných forem EAA jako doplňku stravy se jejich koncentrace v těle rychle zvyšuje, což účinně stimuluje MPS. Tato stimulace nevyžaduje přítomnost neesenciálních aminokyselin a je zajímavé, že volné formy EAA se v této roli ukázaly být účinnější než kompletní bílkoviny. Pro optimální stimulaci MPS v klidovém stavu jsou účinné dávky EAA v rozmezí 1,5-3,0 g a dosahují plato kolem 15-18 g.
S věkem se citlivost svalů snižuje, což vede k "anabolické rezistenci". Vyšší podíl leucinu, specifické EAA, tomu může čelit. Navíc i bez cvičení může suplementace EAA zlepšit funkci svalů u osob s anabolickou rezistencí. A konečně, během období s omezeným příjmem kalorií se zvyšují požadavky organismu na EAA, což zdůrazňuje důležitost jejich dostatečného příjmu.
EAA samozřejmě můžeme získat i z přirozené stravy a nemusíme používat suplementy. Oproti některým mýtům a pověrám je samozřejmě možné získat dostatek EAA i na veganské stravě. Jen je třeba jídlo lépe plánovat a kombinovat. Například kombinace bílkovin z pšenice (málo lysinu) a bílkovin z luštěnin (málo methioninu) zajistí příjem esenciálních aminokyselin, ale celkový příjem bílkovin musí být vyšší, než při stravě, která obsahuje kvalitnější bílkoviny.
Jak mysl ovlivňuje hladinu glukózy v krvi
V této fascinující studii (2016) vědci odhalili fascinující souvislost mezi vnímáním času a hladinou glukózy v krvi u osob s diabetem 2. typu. Studie naznačuje, že naše myšlení a očekávání mohou hrát při zvládání tohoto chronického onemocnění významnější roli, než se dosud předpokládalo.
Subjektivní vnímání plynutí času může mít na hladinu glukózy v krvi větší vliv než skutečné plynutí času.
Když se účastníci domnívali, že uplynulo více času, hladina glukózy v krvi se podle toho změnila, a to bez ohledu na skutečně uplynulý čas.
Tato studie zdůrazňuje, jaký přímý vliv mohou mít psychologické procesy na naše tělo.
Design studie:
Výzkumníci měřili změny hladiny glukózy v krvi u 46 účastníků s diabetem 2. typu po dobu 90 minut. Za účelem manipulace vnímání času byly účastníkům prezentovány hodiny, které buď běžely přesně, nebo byly upraveny tak, aby běžely rychle nebo pomalu. Překvapivě se hladina glukózy v krvi měnila podle toho, kolik času podle účastníků uplynulo, nikoli podle skutečného času.
Placebo efekt již dlouho prokazuje moc mysli nad tělem. Například pouhé očekávání snížení hmotnosti může vést ke skutečnému úbytku hmotnosti. Podobně může vnímání změnit fyziologické reakce na konzumaci jídla. Souvislost mezi duševními stavy a chronickými zdravotními potížemi, jako je cukrovka, je však do značné míry neprozkoumaná.
Cukrovkou 2. typu trpí miliony lidí na celém světě. Je charakterizována pravidelnými vzestupy hladiny glukózy v krvi v důsledku neschopnosti organismu produkovat dostatečné množství inzulinu nebo se bránit jeho účinkům. Zatímco genetické faktory a faktory prostředí, jako je obezita, jsou známými spouštěči, potenciální vliv psychologických faktorů na regulaci hladiny glukózy v krvi zůstává z velké části neprobádaným územím.
Detailní výsledky
Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle rychlosti pozorovaných hodin: Pomalé, normální a rychlé. V závěru studie se účastníci ze skupiny Fast domnívali, že uplynulo výrazně více času než účastníci ze skupiny Slow. Odpovídajícím způsobem se u skupiny Fast projevil větší pokles hladiny glukózy v krvi ve srovnání se skupinou Normal, zatímco u skupiny Slow se projevil menší pokles.
Účastníci sledující rychlé hodiny navíc uváděli, že se na konci studie cítili hladovější než účastníci sledující normální nebo pomalé hodiny. Vnímaný stres však zůstal ve všech skupinách stejný.
Tato studie podtrhuje hluboké propojení mezi naší myslí a tělem. Když budeme nadále chápat složitý vztah mezi psychologickými procesy a fyziologickými reakcemi, zejména u chronických onemocnění, jako je diabetes, možná najdeme inovativní způsoby, jak zlepšit výsledky pacientů a celkovou pohodu. Na druhé straně to ale nelze přeceňovat a doufat, že si vyléčíme cukrovku nebo jiné chronické onemocnění prostě tak, že na něj budeme myslet.
Kognitivní kořeny extremismu
Nedávný výzkum (2019) osvětlil kognitivní základy extremistických postojů a naznačil, že způsob, jakým jednotlivci zpracovávají informace, může hrát klíčovou roli v jejich náchylnosti k podpoře násilí z ideologických důvodů.
Kognitivní nepružnost neboli neschopnost přizpůsobit své myšlení nebo zvážit alternativní názory předpovídá extremistické postoje.
Tato kognitivní rigidita je spojena s ochotou ublížit druhým, a dokonce obětovat svůj život pro skupinu.
Ve dvou rozsáhlých vzorcích ze Spojeného království a USA kognitivní nepružnost představovala v průměru 31,4 % rozptylu v ochotě zemřít pro skupinu.
Lidé mají vrozenou tendenci kategorizovat ostatní do odlišných skupin, čímž vytvářejí jasnou hranici mezi "námi" a "jimi". Tato kategorizace sice zjednodušuje náš sociální svět, ale zároveň podporuje rigiditu a potenciálně vede k nedostatku empatie vůči skupinám mimo něj. Tato studie zjistila, že jedinci, kteří jsou ochotnější podporovat násilí vůči vnějším skupinám, vykazují zvýšenou kognitivní nepružnost i v neideologických úlohách. To naznačuje, že obecná rigidita při hodnocení podnětů se promítá do rigidity při posuzování sociálních skupin, což může vést k podpoře ideologického násilí.
Zajímavé je, že tento výzkum naznačuje, že extremistické postoje nejsou poháněny pouze emocionálními nebo motivačními procesy. Namísto toho mohou být zakořeněny také v "chladném" kognitivním zpracování se sklonem k přísnému kategorickému myšlení. To zpochybňuje tradiční názor, že extremistické postoje jsou poháněny výhradně emocionálními předsudky nebo morálními základy.
Tato zjištění mají významné důsledky pro pochopení radikalizace a extremistických postojů. Naznačují, že kognitivní faktory by měly být začleněny do teorií o faktorech formujících extremismus, jako je teorie hledání významu, teorie fúze identity a model sociální identity kolektivního jednání. To by mohlo připravit půdu pro komplexnější výzkum nervových mechanismů, které jsou základem těchto psychosociálních procesů.
Z hlediska prevence by navíc mohla být slibnou cestou ke snížení extremistických postojů podpora kognitivní flexibility již od útlého věku. Pokud je kognitivní rigidita předstupněm extremistických názorů, pak by intervence zaměřené na posílení kognitivní flexibility mohly potenciálně snížit přitažlivost extremistických ideologií.
omezení studie
Ačkoli studie zahrnovala dva velké vzorky ze Spojeného království a USA, je zapotřebí dalšího výzkumu v jiných kulturních kontextech, aby bylo zajištěno, že zjištění jsou univerzálně použitelná. Kromě toho by budoucí výzkum měl prozkoumat interakce mezi rysovou a stavovou kognitivní flexibilitou ve vztahu k podpoře násilí vůči cizím skupinám.
Tato studie podtrhuje význam kognitivních faktorů při utváření extremistických postojů. Pochopením kognitivních kořenů extremismu můžeme připravit půdu pro účinnější intervence a hlubší pochopení toho, co vede jedince k radikálním ideologiím.
Rizikové zdravotní faktory a náklady na zdravotní péči
V průlomové studii (2023), které se zúčastnilo 373 160 účastníků z FinnGen kohorty, vědci prozkoumali genetické základy 15 klinicky významných rizikových faktorů, aby zjistili jejich souvislost s celkovými ročními náklady na zdravotní péči v průběhu 22 let.
1. Design kauzálních závěrů: Tradiční metody určování vlivu rizikových faktorů na náklady na zdravotní péči jsou zatíženy problémy, jako je záměna a obrácená kauzalita. V této studii byl k odhadu kauzálních účinků rizikových faktorů na náklady na zdravotní péči použit geneticky podložený design kauzální inference, známý jako mendelovská randomizace (MR).
2. Hlavní rizikové faktory: Obvod pasu (WC), index tělesné hmotnosti dospělých (BMI) a systolický krevní tlak (SBP) se ukázaly jako hlavní rizikové faktory ovlivňující náklady na zdravotní péči. Konkrétně zvýšení WC o 10 cm vedlo k nárůstu ročních nákladů na zdravotní péči o 15,40 %, což ve Finsku představuje přibližně 202,13 EUR na osobu.
3. WC vs. BMI: Studie zdůraznila, že WC může být pro určité zdravotní výsledky kritičtějším ukazatelem než BMI. To proto, že WC by mohl lépe indikovat hromadění nitrobřišního tuku ve srovnání s BMI.
4. Srovnávací analýza: Zjištění se shodují s předchozími studiemi. Například výzkum v Dánsku zjistil, že jedinci se zvýšenou WC mají výrazně vyšší roční náklady na zdravotní péči než jedinci s normální WC.
5. Biomarkery s omezeným vlivem: Několik biomarkerů, jako je LDL cholesterol, C-reaktivní protein a glykovaný hemoglobin, mělo mírný a nevýznamný vliv na náklady na zdravotní péči. To může být způsobeno tím, že tyto biomarkery jsou v klinických podmínkách dobře řízeny, nebo nejsou v přímé příčinné souvislosti s náklady na zdravotní péči.
Omezení studie
Zjištění studie jsou založena na genetických odchylkách přítomných při početí a představují spíše celoživotní účinky rizikových faktorů než dočasné nebo akutní účinky. Výsledky studie se navíc nejvíce vztahují na země s veřejnými systémy zdravotní péče, jako je Finsko, a mohou se lišit v zemích se soukromými systémy zdravotní péče.
Tento výzkum by mohl ovlivnit nákladovou efektivitu zdravotnických screeningových postupů založených na měření biomarkerů. Otevírá také dveře k vyhodnocení nákladů spojených s konkrétními genetickými variantami, což by mohlo sloužit jako podklad pro vývoj a komercializaci léků.
Kvantifikací dopadu rizikových faktorů, jako jsou WC, BMI a SBP, na náklady na zdravotní péči v kauzálním rámci nabízí tato studie cenné poznatky pro politiky a intervence v oblasti zdravotní péče. Zdůrazňuje potřebu cílených intervencí u těchto významných rizikových faktorů a zároveň poukazuje na to, že některé rutinně měřené biomarkery nemusí mít přímý dopad na náklady na zdravotní péči.
Opensource boty
Jestli vás nebaví běžná produkce běžeckých bot, můžete si zkusit vyrobit svoje podle open source šablony dostupné na www.openfootwear.com. Při výrobě budete potřebovat 3D tiskárnu na výrobu kopyta, laserovou vyřezávačku na svršek, CNC frézku na podešev a taky taky klasickou sedlářskou nit a jehlu, abyste nakonec mohli boty sešít.
Běhat se v tom asi dá a na stránkách dokonce najdete borce, který si v těhle botách střihnul maraton za 2:56. 🎩🏃♂️🧵
závodní okénko 🏁
Týnišťská desítka - legendární, rychlý závod v lesích kolem Týniště nad Orlicí. Běžel v roce 2017 za 38:08 (to byly časy 🙈)
Podzimní půlmaraton VAŠÍ LIGY - Praha, Braník. Rychlá trať kolem řeky. Ještě jsem tam neběžel, tak jsem se přihlásil a uvidíme, jak to dopadne. Garmin race predictor si myslí, že bych mohl běžet 1:33:29. Já tak nějak tajně doufám, že by to mohlo být o kousek rychleji a budu rád, když to nebude o moc pomaleji.
Janovských 11 a 19 km - závod s dlouhou tradicí, na který se chystám několik let, ale ještě jsem se tam nedostal a letos tam nejspíš zase nebudu. Nevadí, snad to do té 50. stihnu.