Sebemluva, mozek a imunita, textura potravin, cukr v hodinkách, AI ECG
Newsletter Běžím, dokud můžu
Sebemluvou k lepšímu výkonu
V nové studii (2023), která zkoumala vliv sebemluvy (self talk - ST) na výkon sportovců během intenzivního tréninku, byly pozorované zajímavé výsledky, které by mohly být inspirativní i pro amatérské sportovce s aktivním životním stylem.
Metodologie a účastníci
V rámci studie bylo 24 zkušených vzpěračů ve věku 18 až 28 let náhodně rozděleno do dvou skupin. Jedna skupina používala během cvičení sebemluvu, zatímco druhá skupina se zaměřila na neutrální obsah myšlenek. Oba týmy prováděly série ve třech opakováních s 85% maximálního úsilí s trojminutovými pauzami mezi jednotlivými sériemi až do selhání.
Výsledky
Výsledky ukázaly, že skupina používající sebemluvu dosáhla významně lepších výsledků ve všech sledovaných parametrech: zvedli více váhy, dokončili více opakování a byli schopni trénovat delší dobu před dosažením únavy. Zajímavé je, že i když sebemluva vedla k většímu výkonu, byla zaznamenána nižší aktivace ve dvou hlavních svalových skupinách, což naznačuje efektivnější využití svalové síly.
Jak sebemluvu využít?
Pro sportovce i fitness nadšence může být užitečné zahrnout sebemluvu do svého tréninkového a závodního režimu. Zkuste si během náročných tréninků povzbuzovat sami sebe pomocí cílených afirmací nebo pozitivních výroků, které se týkají vašeho výkonu, jako je například "Mám sílu to dokončit!" nebo "Každé opakování mě posiluje!" nebo třeba něco méně patetického 😜
Omezení studie
Ačkoliv studie přináší zajímavé poznatky, měli bychom mít na paměti několik omezení. Studie se zaměřila pouze na zkušené vzpěrače, což může ovlivnit aplikovatelnost výsledků na obecnou populaci. Rovněž bylo zkoumáno pouze krátkodobé působení sebemluvy, a není jasné, zda by stejné efekty byly pozorovány i při dlouhodobějším používání. Pokud na sebe mluvíte / křičíte při každém tréninku, možná se po čase přestanete poslouchat.
Závěr
Sebemluva zlepšila výkon o 43% po dosažení RPE na úroveň 8/10, vedla k 63% vyššímu počtu opakování a ukázala efektivnější vzory aktivace svalů. Tato studie poukazuje na potenciál sebemluvy jako efektivní kognitivní strategie pro zlepšení sportovního výkonu v disciplínách vyžadujících vysokou míru výkonu a vytrvalosti.
Integrace sebemluvy do vašeho tréninku může být jednoduchým, ale efektivním způsobem, jak zlepšit vaši fyzickou výkonnost a vytrvalost. Ať už jste zkušený sportovec nebo jen hledáte způsoby, jak si zlepšit fitness rutinu, sebemluva by mohla být klíčem k dosažení vašich cílů.
Mozek jako modulátor imunity
V nedávné studii (2024 - article preview, Nature) se výzkumníci zaměřili na tělesno-mozkovou osu, která se ukazuje jako klíčový dirigent organismální fyziologie. Tato osa, která slouží jako spojnice mezi tělem a mozkem, hraje zásadní roli ve vnímání a regulaci funkcí orgánů, metabolismu, imunitního systému a nutričního stavu.
Hlavní zjištění studie
Studie odhalila, že periferní imunitní podnět silně aktivuje tělesno-mozkovou osu, aby regulovala imunitní odpovědi. Bylo prokázáno, že prozánětlivé a protizánětlivé cytokiny komunikují s různými populacemi vagálních neuronů (bloudivý nerv), čímž informují mozek o rozvíjející se zánětlivé reakci. Mozek poté přesně moduluje průběh periferní imunitní odpovědi. Genetické utlumení této cesty mezi tělem a mozkem vedlo k nekontrolovaným a nezvladatelným zánětlivým reakcím.
V rámci studie bylo použito sekvenování jednotlivých buněk RNA spolu s funkčním zobrazováním k identifikaci složek tohoto neuro-imunitního obvodu. Tímto přístupem bylo možné selektivně manipulovat s jednotlivými cestami, což účinně potlačilo prozánětlivou odpověď a současně podpořilo protizánětlivý stav.
Zjištění studie ukazují nové možnosti pro modulaci široké škály imunitních poruch, od autoimunitních onemocnění po cytokinovou bouři a šok. Aktivace, nikoli potlačení, této tělesno-mozkové osy poskytuje výjimečnou neuronální kontrolu imunitních reakcí.
Omezení studie
I když jsou výsledky této studie slibné, je třeba poznamenat, že byla provedena převážně na modelových systémech (myši), což může ovlivnit její přímou aplikovatelnost na lidi. Další klinické studie jsou nutné k potvrzení těchto nálezů a k optimalizaci strategií pro jejich využití v klinické praxi. Na druhé straně je vhodné poznamenat, že zrovna anatomie a funkce bloudivého nervu je u myší velmi podobná jako u lidí, a proto by výsledky mohly být relativně dobře replikovatelné.
Závěr
Manipulace s tělesno-mozkovou osou představuje nadějný přístup k řízení imunitních reakcí, což může mít zásadní dopad na léčbu imunitních poruch a onemocnění spojených se zánětlivými stavy. Tato studie poskytuje základ pro další výzkum a potenciální klinické aplikace, které by mohly zásadně měnit naše pochopení a léčbu autoimunitních a zánětlivých onemocnění. Bloudivý nerv je fascinující informační dálnice, která spojuje mozek a tělo a zdá se, že některá stará cvičení (dechová, pohybová, masáže) zaměřené na aktivaci bloudivého nervu, mohou mít daleko silnější vliv na naší imunitu, než by se mohlo na první pohled zdát.
Jak textura potravin ovlivňuje sytost
K nedávné debatě o možném zdanění sladkých nápojů je dobré si připomenout studii, která se zaměřuje na spojení textury potravin, sytosti a v důsledku množství přijatých kalorií. Slazené nápoje mohou významně přispívat k “toxickému nadbytku kalorií“ a to právě proto, že kalorie konzumované v tekuté formě mají významně nižší vliv na pocit sytosti.
Vzhledem k tomu, že obezita patří mezi přední příčiny preventibilních úmrtí, vyvíjejí se strategie, které by pomohly snižovat příjem potravin a podporovat regulaci tělesné hmotnosti. Jednou z takových strategií je vývoj potravin zvyšujících pocit sytosti. Textura potravin může ovlivnit sytost prostřednictvím rozdílů v pocitech chuti k jídlu, uvolňování gastrointestinálních peptidů a příjmu potravin, ale míra tohoto vlivu zůstávala dosud nejasná.
V této studii (2020, Nature) provedli výzkumníci první systematický přehled a meta-analýzy, které zkoumají účinky textury potravin (formy, viskozity, strukturální složitosti) na sytost. Zjištění naznačují, že pevné potraviny a potraviny s vyšší viskozitou snižují hlad výrazně více ve srovnání s tekutými a méně viskózními potravinami. Byl zaznamenán efekt viskozity na pocit plnost a mírný efekt formy potravin na celkový příjem potravin.
Tato meta-analýza zahrnovala řadu studií, které posuzovaly různé aspekty textury potravin. Data byla analyzována za použití statistických nástrojů pro meta-analýzu, které umožnily kvantifikovat a porovnat efekty různých typů textur na pocit sytosti.
Na základě těchto výsledků by vývojáři potravin měli zvážit zaměření na texturu jako klíčový prvek při navrhování potravinových produktů zaměřených na zlepšení řízení hmotnosti. Zvýšení viskozity a použití pevnějších forem může být efektivním způsobem, jak snížit hlad a snížit celkový příjem potravin.
A pro nás obyčejné “producenty“ a konzumenty potravin to znamená, že jídlo, které musíme skutečně kousat a žvýkat, je z pohledu udržení zdravé hmotnosti daleko lepší než to, které vypijeme (ano, i tekutý chlebíček). A také to, že extra kalorie přijaté ve formě “pití“ po jídle jsou skutečně nadbytečné a mohou výrazně negativně vychýlit naši celkovou energetickou bilanci.
Přestože výsledky ukazují slibné směry, kvůli velké variabilitě mezi studiemi je třeba výsledky interpretovat s opatrností.
Tato systematická revize a meta-analýza poskytují cenné důkazy o tom, jak textura potravin může modulovat sytost a potenciálně přispět k lepší kontrole hmotnosti. Rozšíření těchto poznatků může vést k inovativním přístupům ve vývoji potravin, což by mohlo mít významný dopad na oblast veřejného zdraví, zvláště v boji proti obezitě.
Měření krevního cukru v hodinkách
Samsung Electronics možná plánuje přidat funkci monitorování hladiny cukru v krvi do svých chytrých hodinek Galaxy Watch, a to již ve druhé polovině roku 2024. Podle nedávného příspěvku na Samsung Newsroom, Hon Pak, viceprezident a šéf digitálního zdravotnictví společnosti, diskutoval se členy poradního výboru aplikace Samsung Health o budoucnosti digitálního zdravotnictví a roli nositelných technologií.
Diskuse se zaměřila na využití AI technologie v aplikaci Samsung Health, přičemž klíčovými tématy byly monitoring diabetu a hladiny glukózy v krvi, arytmie a hypertenze.
Očekává se, že monitorování glukózy v krvi bude novou funkcí nadcházejícího modelu hodinek Galaxy Watch, které ale stále budou klasifikovány spíše jako elektronické zařízení než lékařský přístroj. Hodinky Galaxy Watch od Samsungu již nabízí sledování srdečního zdraví (tep, tlak, EKG), predikci menstruačního cyklu a komplexní analýzu spánku.
Pokud skutečně přidají neinvazivní měření hladiny glukózy s rozumnou přesností, mohlo by jít o skutečně přelomovou funkci a nezbývá než doufat, že se brzy objeví i u sportovních a chytrých hodinek jiných výrobců.
AI zachraňuje srdcaře
Výzkum (2024, Nature) zkoumá účinnost upozornění pomocí umělé inteligence (AI) integrované do elektrokardiogramu (ECG) v identifikaci hospitalizovaných pacientů s vysokým rizikem úmrtnosti.
Studie proběhla jako multisite randomizovaná kontrolovaná zkouška s účastí 39 lékařů a 15 965 pacientů. Intervence AI-ECG upozornění zahrnovala report a upozornění lékařů, které označovaly pacienty predikované jako vysoce rizikové. Výsledky ukázaly, že implementace AI-ECG upozornění byla spojena se statisticky významným snížením úmrtnosti z jakékoliv příčiny během 90 dní: 3.6% pacientů ve skupině s intervencí zemřelo do 90 dní, ve srovnání s 4.3% v kontrolní skupině.
Předem specifikovaná analýza ukázala, že snížení celkové úmrtnosti spojené s AI-ECG upozorněním bylo primárně pozorováno u pacientů s vysoce rizikovými ECG. Ve skupině pacientů s vysoce rizikovými ECG v intervenční skupině bylo zaznamenáno také zvýšení intenzity péče ve srovnání s kontrolní skupinou; u této skupiny bylo implementace AI-ECG upozornění spojena se významným snížením rizika kardiovaskulární úmrtnosti (0.2% v intervenční skupině oproti 2.4% v kontrolní skupině).
Ačkoliv přesné mechanismy, kterými AI-ECG upozornění vedlo ke snížení úmrtnosti, nejsou zcela objasněny, výsledky naznačují, že taková implementace pomáhá v detekci pacientů s vysokým rizikem, což vede k včasné klinické péči a snížení úmrtnosti.
Je nepochybné, že AI je daleko silnější v rozpoznávání rizikových vzorců, než lidé a nejspíš dokáže vyhodnotit více faktorů, které mohou přispívat ke zvýšenému riziku úmrtí. AI asistovaná diagnostika je zcela jasný trend a směr, kterým se bude medicína ubírat v dalších letech.