Narcismus a konspirace, cvičení proti Alzheimeru, spánek po porodu, otrávená řeka a ionty
Newsletter Běžím, dokud můžu
Narcismus a konspirační teorie
Nedávný výzkum (2022) objasnil souvislost mezi narcismem a vírou v konspirační teorie a odhalil hlubší vhled do psychologických procesů, které jsou základem tohoto vztahu. Podíváme se na přehled klíčových zjištění a jejich možných důsledků pro společnost, zejména v oblasti politiky.
1. Narcismus a jeho složky: Narcismus, tedy přesvědčení o vlastní nadřazenosti opravňující k zvláštnímu zacházení, se ukázal jako významný prediktor podpory konspiračních teorií. Nedávné studie rozkládají narcismus na tři aspekty: antagonismus, agentní extraverzi a neuroticismus. Každý aspekt prostřednictvím odlišných psychologických mechanismů ovlivňuje náchylnost ke konspiračním teoriím. Tyto mechanismy zahrnují například tendence jako paranoia, manipulovatelnost a potřeba dominance, kontroly a jedinečnosti.
2. Důkazy z různých studií: V různýcc kontextech četné studie soustavně poukazují na souvislost mezi narcismem a konspiračními přesvědčeními. Například v USA i v Německu bylo zjištěno, že narcismus pozitivně souvisí s konspiračními teoriemi o COVID-19. Metaanalýzy posilují sílu této korelace, přičemž narcismus je jedním z nejsilnějších psychologických prediktorů konspiračních přesvědčení.
3. Rozlišení narcismu od sebeúcty: Pozoruhodné je, že tento sklon věřit konspiračním teoriím se projevuje zejména u narcismu a nevídáme ho u bezpečného, nenarcistického sebehodnocení. To naznačuje, že nejde jen o to, jak pozitivně někdo vnímá sám sebe, ale konkrétně o to, jak nadřazený a nebo vystupující z pozice nároku si myslí, že je.
Implikace pro společnost a politiku
Narcisté v politice: Je znepokojující, že narcisté se často považují za vhodné pro politické funkce a dokonce uvažují o kandidatuře. Navíc političtí vůdci, zejména populističtí nebo autokratičtí, mají tendenci vykazovat vyšší míru narcismu ve srovnání s běžnou populací.
Konspirační teorie v politice: Vzhledem k propojení narcismu a konspiračních teorií můžeme u narcistických politiků pozorovat sklon zabývat se těmito teoriemi, zejména v obdobích, která ohrožují jejich moc, jako jsou volby.
Potenciální společenské důsledky: Rozšířená víra v konspirační teorie, kterou podporují narcističtí vůdci, může mít škodlivé důsledky pro společnost, od šíření dezinformací až po nedůvěru v instituce.
Zmírnění dopadů: Pozitivnějším zjištěním je, že pochopení mechanismů, které spojují narcismus s konspiračními názory, nabízí možnost intervence. Zaměření se na konkrétní faktory, jako jsou motivy kontroly, může potenciálně tuto vazbu přerušit.
Hluboce zakořeněný vztah mezi narcismem a konspiračními teoriemi vyžaduje ostražitost, zejména v politické sféře. Rozpoznání základních psychologických mechanismů může připravit půdu pro intervence, které zajistí informovanější a soudržnější společnost.
Z pohledu manipulace specifickými segmenty populace je pak dobré si uvědomit, že narcistické rysy je možné neúměrně posílit zejména u lidí na okraji společnosti. A to tím, že jsou populistickou rétorikou posilovány jejich pocity utlačování a nároku na podíly, které jim byly odepřeny.
Je to skoro jako živá voda nebo spiš šleha amfetaminu na jejich konstantně pošlapávanou sebedůvěru a víru v lepší budoucnost. Místo toho, aby jim někdo přímo nebo přeneseně říkal, že se musí více snažit, aby se měli lépe, najednou přijde někdo, kdo jim řekne, že jsou vlastně lepší než většina (protože mají selský rozum a vysokou školu života) a že už se dávno měli mít lépe, ale zlé elity jim rozkradly to, co jim právem patřilo. Pokud bude většinová politika stále razit ideu amerického snu, neměla by zapomínat, že pro spoustu lidí je to spojené spíš s noční můrou.
Iontmax
Celé léto jsem používal ionťáky a gely od začínající firmy Iontmax a osvědčily se náramně dobře. Ionťáky mám ve dvou koncentracích solí, protože Iontmax se zaměřuje hlavně na doplnění solí při výkonu. Silnější koncentraci vozím na kolo a občas i na dlouhé běhy. Slabší koncentraci na střední běhy a moje žena si tuhle slabší variantu bere na volejbal.
Gely jsem měl s kofeinem i bez a beru je jak na kolo, tak na delší běhy. Obecně na aktivity přes 90 minut. Na kole obvykle dávám jeden gel každou hodiny a kombinuju s tyčkama od Nakd. Gely mají výbornou strukturu, protože jde o hydrogel a nejsou to lepivé sirupy. Hydrogel mi přijde na konzumaci mnohem vhodnější, i když je teplo a člověku se lepí jazyk na patro. Příchutě zatím Iontmax moc neřeší a všechny typy gelů chutnají podobně - prostě taková neutrální sladká chuť, jen u kofeinových variant je cítit typická lehká nahořklost kofeinu.
Ionťák mi subjektivně pomáhá hlavně v tom, že z dlouhých tréninků na kole nebo běhu nechodím tak vyčerpaný, jako když jsem je chodil jen na vodě. Asi nemůžu říct, že by tam byl vyloženě znatelný nárůst výkonu, nebo že bych kopce jezdil lehčeji, ale aspoň pocitově bych řekl, že rychleji regeneruju.
Gely fungují tak jak očekávám - dodají poměrně rychlou energii a jsou dobře stravitelné. Neměl jsem žádné problémy se žaludkem, ani zalepenou pusu a omatlané vousy, jak se mi často stává u “gelů” na bázi sirupu.
Celkově se nebojím Iontmax doporučit. Nic z toho nemám, nejde o placenou ani jinou spolupráci, jen mě zajímalo, co vzniká v začínající, lokální firmě.
Cvičením proti Alzheimerově chorobě
Alzheimerova choroba (AD) je závažné neurodegenerativní onemocnění, které postihuje především starší lidi. Vede k demenci, ztrátě paměti a intenzivnímu zhoršení kognitivních funkcí, což s sebou nese vysoké náklady na léčbu. Mezi hlavní příčiny AD patří hromadění amyloidu beta a fosforylovaného tau, stárnutí, defekty mitochondrií, zvýšený neurozánět, omezení synaptických spojení a snížení nervových růstových faktorů. Na jednotlivé aspekty cvičení a aktivity se podívali vědci v této studii (2023):
U zvířat bylo pozorováno, že cvičení střední intenzity omlazuje paměťové funkce hipokampu a amygdaly. To se přičítá zvýšené hladině specifických proteinů a snížené hladině faktorů, jako je Aβ a fosforylace tau, které jsou spojovány s AD.
Aerobní cvičení (s intenzitou srovnatelnou s 50-75 % VO2 max) chrání před snížením objemu hipokampu a poruchami paměti. Tento ochranný mechanismus je dán lepší synaptickou flexibilitou a lepší interakcí mezi určitými neurotrofickými faktory, což vede k lepšímu přežívání buněk a nervové plasticitě.
Vaskulární přínosy: Po aerobních a vysoce intenzivních intervalových cvičeních dochází ke zvýšení různých faktorů, které podporují průtok krve a angiogenezi v důležitých oblastech mozku, včetně hipokampu.
Zdraví mitochondrií: Cvičení v hipokampu revitalizuje mitochondriální strukturu a snižuje fragmentaci, čímž podporuje lepší dynamiku buněčné energie.
Protizánětlivé účinky u lidí: Krátkodobé cvičení vyvolává vzestup IL-6 (interleukin, který reguluje odezvu imunitního systému) , cytokinu, a zvyšuje protizánětlivé faktory. Trénink střední intenzity snižuje řadu zánětlivých markerů.
Zlepšení nervových funkcí: Aerobní cvičení u pacientů s AD vedlo k významnému zvýšení plazmatických hladin faktorů přispívajících ke zdraví nervové soustavy, což vedlo ke zlepšení motorických funkcí, paměti a exploračního chování.
Úloha irisinu: Tento protein, který se uvolňuje ze svalů během cvičení, působí jako ochranný štít pro hipokampus. Brání hromadění Aβ a podporuje růst hipokampálních buněk prostřednictvím specifických signálních drah.
Zdá se, že zařazení smíšeného režimu cvičení, od aerobního přes silový trénink až po kognitivní aktivity, přináší osobám, které se potýkají s Alzheimerovou chorobou, významné výhody.
Narušení spánku po porodu: Dlouhodobý boj
Cílem studie (2019) bylo sledovat změny ve spokojenosti se spánkem a jeho délce u matek a otců od fáze před otěhotněním, přes těhotenství až po fázi po porodu po dobu až šesti let po porodu. Kromě toho si výzkum kladl za cíl identifikovat faktory, které by mohly spánek v tomto období potenciálně ovlivňovat.
Údaje byly získány z rozsáhlé reprezentativní panelové studie v Německu, která byla provedena v letech 2008-2015. Tato studie shromáždila zprávy o spokojenosti se spánkem a jeho délce na základě ročních rozhovorů. Za toto sledované období poskytlo longitudinální údaje 2 541 žen a 2 118 mužů, kteří uvedli narození prvního, druhého nebo třetího dítěte. Ve výzkumu byly použity regresní modely s pevnými efekty, které umožnily rozeznat změny spánkových vzorců související s porodem.
Matky i otcové vykazovali po narození dítěte prudký pokles spokojenosti se spánkem a jeho délky. Nejvýrazněji se to projevilo během prvních tří měsíců po porodu.
Ženy se potýkaly s výraznějším dopadem než muži. Například ve srovnání s úrovní před těhotenstvím se spokojenost se spánkem u žen snížila o 1,81 bodu (na škále od 0 do 10), zatímco u mužů o 0,37 bodu. Pokud jde o délku spánku, ženy spaly o 62 minut méně, zatímco muži o 13 minut méně.
Matky ani otcové se nevrátili na úroveň spokojenosti se spánkem a délky spánku před těhotenstvím až šest let po narození prvního dítěte.
U matek, které kojily, došlo k mírnému dodatečnému snížení spokojenosti se spánkem (o 0,72 bodu) a délky spánku (o 14 minut).
Ostatní faktory, jako je věk rodičů, příjem domácnosti a to, zda oba rodiče vychovávali dítě společně, vykazovaly zanedbatelný nebo žádný vztah ke zlepšení spánku.
Porod přináší rodičům významné a dlouhodobé narušení spánkového režimu. Po okamžitém a výrazném zhoršení během prvních tří měsíců po porodu nedochází ani u matky, ani u otce k úplnému obnovení spokojenosti se spánkem nebo jeho délky ani šest let po narození prvního dítěte.
Otrávená řeka
Beau Miles má nové video. Opět je to jeho úžasné vyprávění příběhu se skvělým vizuálem a hlavně se odehrává v Tasmánii. To je jeden z nejkrásnějších kousků světa, kam jsem se kdy dostal a i proto mě tohle video hodně zasáhlo.