Káva po probuzení, omega 3 pro vytrvalce, claustrum a vědomí, alergenní potraviny u dětí
Newsletter Běžím, dokud můžu
Co znamená běžím, dokud můžu, vnímám nejvíc ve chvíli, kdy běžet nemůžu. A vzhledem k operaci tříselné kýly, kterou v minulém týdnu absolvoval, nějakou dobu běhat nemůžu. Nevadí, třeba se mi během těch pár týdnů bez běháni srovná achilovka a doženu četbu a podcasty, které se mi hromadí ve frontě.
Káva hned po probuzení?
Mnozí z nás začínají den šálkem kávy, ale stále se vede debata o tom, jaký vliv má naše načasování na naši denní výkonnost a energii. Andrew Huberman, známý vědecký popularizátor, navrhuje, že bychom měli první kávu odložit 90 až 120 minut po probuzení. Brady Holmer ve svém tweetu rozebral jeho argumenty a to, co o nich říká věda.
Huberman tvrdí, že pokud vypijeme kávu hned po probuzení, můžeme narušit přirozený pokles hladiny adenosinu, který se v našem těle odehrává ráno. Adenosin je chemická látka, která vyvolává pocit ospalosti a jeho přirozený pokles by nám měl pomoci cítit se čileji. Kofein, hlavní stimulant v kávě, blokuje receptory pro adenosin, což může teoreticky zasahovat do tohoto přirozeného procesu.
Další argument se týká kortizolu, hormonu, který reguluje mnoho tělesných funkcí včetně reakce na stres. Huberman naznačuje, že kofein může zvýšit hladiny kortizolu a tím potenciálně narušit naše cirkadiánní rytmy. Nicméně, vědecké studie ukazují, že tento efekt může být značně redukovaný u lidí, kteří pijí kávu pravidelně a dokonce výrazně snížený u těch, kteří pijí kávu ve velkém množství.
Co se týče samotného časování, někteří odborníci argumentují, že první šálek by měl být odložen, protože ihned po probuzení jsou naše těla přirozeně více bdělá díky nízkým hladinám adenosinu. Podle této logiky by mohl být kofein efektivnější, pokud ho vypijeme, až když začneme cítit první známky únavy později dopoledne. To znamená, že podle tohoto názoru není důvodem odložení konzumace kávy prevence zpožděného vstřebávání adenosinu, ale maximalizace efektu kofeinu.
Ačkoli debata o ideálním čase pro první kávu ještě není uzavřená, většina důkazů naznačuje, že odpolední pokles energie je spíše výsledkem našich biologických hodin než přímého vlivu kofeinu. Takže zatímco experimentování s načasováním vaší první kávy může být zajímavé, pravděpodobně neexistuje univerzální pravidlo, které by platilo pro každého. Vyzkoušet můžete, ale pokud vám ranní káva vyhovuje, není nejspíš racionální důvod její načasování měnit.
Omega 3 pro vytrvalce
Studie (2023) se zaměřila na vliv doplňku omega-3 nenasycených mastných kyselin (ω-3 PUFA) na zánětlivou odpověď a kardiovaskulární ochranné mechanismy u běžců na dlouhé tratě. Výzkum zahrnoval 24 mužů, rozdělených do dvou skupin: jedna skupina dostávala placebo a druhá suplementaci denní dávkou 3000 mg ω-3 PUFA po dobu tří týdnů. Účastníci absolvovali test běhu z kopce, během kterého byly před a po cvičení odebrány vzorky krve k analýze markerů srdečního poškození a zánětlivých cytokinů.
Zde jsou klíčové zjištění a praktické rady vyplývající ze studie:
Význam Omega-3 PUFA: Suplementace omega-3 PUFA může výrazně zlepšit obsah EPA a DHA v membránách červených krvinek, což bylo spojeno se snížením markerů srdečního poškození a zánětlivých mediátorů po intenzivním fyzickém výkonu.
Doporučení pro sportovce: Běžci na dlouhé tratě a pravděpodobně i ostatní atleti podstupující intenzivní fyzickou zátěž by měli zvážit suplementaci omega-3 PUFA jako prostředku ke zlepšení kardiovaskulární funkce a snížení zánětlivé odpovědi spojené s fyzickým poškozením.
Dávkování a doba užívání: Výsledky ukazují, že pozitivní účinky se projevují po třítýdenním pravidelném užívání doplňku v dávce 3000 mg denně. Toto množství a doba užívání se zdají být účinné pro dosažení pozitivních změn ve složení krevních lipidů a snížení zánětu.
Potenciální aplikace pro širší populaci: Ačkoliv byl tento výzkum proveden na atletech, možné zdravotní přínosy omega-3 PUFA, zejména ve snižování zánětlivé odpovědi a podpoře srdeční funkce, by mohly být relevantní i pro širší veřejnost, zejména u jedinců s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Studie tak zdůrazňuje důležitost omega-3 mastných kyselin v kontextu vysoké fyzické zátěže a nabízí důkazy o tom, že jejich doplnění může poskytovat konkrétní zdravotní výhody.
Může být claustrum klíčem k vědomí
Claustrum, tenká vrstva šedé hmoty uložená mezi insulou a bazální ganglií v lidském mozku, zůstává kvůli své skryté povaze a vzácnosti lokálních lézí méně prozkoumanou oblastí. Přestože je těžké ji studovat běžnými zobrazovacími metodami, vzbudila značnou pozornost, zejména díky laureátovi Nobelovi ceny Francisu Crickovi, který navrhoval, že hraje klíčovou roli v multisenzorické integraci, což by mohlo být základem naší schopnosti vnímat.
Anatomie a konektivita
Claustrum je strategicky umístěno a obklopeno bílou hmotou, konkrétně extrémní kapsulí na straně insuly a vnější kapsulí na straně bazální ganglie. Je to jedna z nejhustěji propojených struktur v mozku vzhledem k jeho objemu, přičemž významná většina (84 %) jeho vstupů pochází z mozkové kůry. Tyto spojení jsou převážně topografická a reciproční.
Funkce a hypotézy
Studie na lidech a zvířatech spojují claustrum s různými funkcemi, jako jsou vnímání, významová složka, spánek a regulace bolesti. Jeho přesná role pro fungování vědomí je stále předmětem diskuse. Současné poznatky naznačují, že ačkoli claustrum přijímá senzorická data, nemusí mít dostatečnou složitost pro přímou podporu obsahu vědomí. Místo toho se zdá, že hraje klíčovou roli v potlačování nesoustředěného myšlení a obrazů během bdělosti, čímž se zaměřují naše kognitivní zdroje.
Důkazy z výzkumu
Optogenetická stimulace: Studie využívající optogenetiku, která umožňuje kontrolu specifických mozkových oblastí pomocí světla, ukázaly, že stimulace claustra zhoršuje výkon v úkolech vyžadujících pozornost, zejména když existují senzorické rozptylující podněty. To naznačuje, že claustrum podporuje odolnost vůči rozptýlení.
Účinky lézí: Vzácné bilaterální léze claustra byly spojeny s přechodnou encefalopatií, senzorickými poruchami a dokonce halucinacemi, což naznačuje jeho významnou roli ve zpracování smyslových informací a možná také jako brána, která blokuje halucinační obsah.
Neurochemický význam: Claustrum je bohaté na 5-HT2a (serotoninové receptory) a kappa opioidní receptory; modulace těchto receptorů je vysoce halucinogenní (LSD, salvia divinorum). Tento neurochemický aspekt naznačuje jeho potenciální roli v modulaci zážitků, které jsou typicky halucinogenní.
I když claustrum možná není "reflektorem" vědomí, pravděpodobně hraje významnou roli v určení toho, co zůstává mimo tento reflektor, působí jako strážce modulací senzorického vstupu a kognitivní kontroly. Jeho funkce, ačkoliv nejsou plně pochopeny, jsou zásadní pro orchestraci kognitivních procesů a udržení integrity vnímavých zkušeností. Další výzkum této malé, ale hustě propojené mozkové struktury by mohl poskytnout hlubší vhledy do neuronálních základů vědomí a kognitivní kontroly.
Význam raného zavádění alergenních potravin pro snížení rizika potravinových alergií a ekzému
Systémová recenze a metaanalýza (2024), která hodnotila účinky raného zavádění alergenních potravin do stravy kojenců ve srovnání s jejich pozdním zaváděním, ukázala zajímavé výsledky, které mohou mít významný dopad na klinické doporučení týkající se prevence alergií a autoimunitních onemocnění.
Metaanalýza zahrnula 12 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) s dětmi, kterým byly alergenní potraviny zavedeny do stravy před 12. měsícem věku. Výsledky ukázaly, že rané zavádění potravin obsahujících alergeny je spojeno s nižším rizikem vývoje více potravinových alergií, alergie na vejce, alergie na arašídy a atopické dermatitidy nebo ekzému. Naopak účinky na další potravinové alergie (mléko, pšenice, ryby) a autoimunitní onemocnění zůstávají nejisté a jsou spojené pouze důkazy s nízkou až velmi nízkou jistotou.
Rané zavádění alergenních potravin: Na základě těchto výsledků by měli pediatři zvážit doporučení rodičům, aby začali zavádět alergenní potraviny do stravy svých dětí mezi 4. a 12. měsícem jejich věku, což by mohlo vést k nižšímu riziku vzniku potravinových alergií a ekzému.
Sledování a evaluace: Přestože jsou tyto poznatky povzbudivé, je důležité pokračovat ve sledování dětí, kterým byly raně zavedeny alergenní potraviny, aby bylo možné lépe pochopit dlouhodobé účinky této praxe.
Další výzkum: Je nezbytné provést další výzkum zaměřený na jiné alergenní potraviny a jejich dlouhodobý vliv na riziko potravinových alergií a autoimunitních onemocnění, což pomůže rozšířit naše porozumění vývoji těchto stavů a usměrnit budoucí klinické doporučení.
Tato studie poskytuje důležité důkazy podporující rané zavádění alergenních potravin jako strategii pro snížení rizika některých potravinových alergií a ekzému u dětí. Tyto poznatky by měly být zohledněny při formulování příštích klinických pokynů v oblasti pediatrie a alergologie.