Alergie na pivo, cena za jídlo, náhrada za běhání, DOMS, alkohol a srdce, low carb svaly nezvětší

Newsletter Běžím dokud můžu

Alergie na pivo?

Nedávno proběhlo světem sociálních sítí drobné zděšení pod dotazem, jestli je možné mít alergii na pivo. A možné to opravdu je. Na vině může být histamin. V populaci je 1-3% lidí s histaminovou intolerancí, která je způsobená nedostečnou produkcí enzymu diaminooxidázy, který má za úkol udržovat hladinu histaminu na nízké úrovni. Jenže stejný enzym má na starosti také metabolismus alkoholu, takže alkohol obecně snižuje hladinu diaminooxidázy a tím snižuje naši schopnost regulovat histamin.

Navíc pivo a jiné alkoholické nápoje, které vznikají kvašením, má relativně vysoký obsah histaminu (20-300 mikrogramů/l) a tím může lidem s histaminovou intolerancí způsobit nepříjemné reakce. Mezi ty může patřit svědění, pálení, otoky, kopřivky, bolesti břicha a průjmy, ucpaný nos a výtoky z nosu.

Bohužel stejná intolerance se projevuje při konzumaci kvašených potravin a ty jsou obecně považované za zdraví prospěšné vzhledem k tomu, že mají pozitivní vliv na střevní mikrobiom. Pokud víte, že špatně snášíte kvašenou zeleninu, kefíry, jogurty nebo třeba kombuchu, budete mít nejspíš problém i s pivem, červeným vínem a některými dalšími alkoholickými nápoji.

---

Skutečná cena za jídlo

Řetězec Penny se v Německu odhodlal k zajímavému kroku a u masa prudce zvýšil ceny, aby spotřebitelům ukázal, jaká je jeho skutečná cena po započtení nákladu na životní prostředí. Maso a obecně živočišná výroba mají velmi silný vliv na životní prostředí a to jak z pohledu vypouštění skleníkových plynů (zejména metan), tak znečišťováním a vysokou spotřebou vody a v neposlední řadě obrovským záborem půdy. Cenu masa spočítalo Penny ve spolupráci s Technickou univerzitou v Norimberku a Univerzitou v Greifswaldu. Ceny masa a živočišných produktů vyskočily až o 90%. A my se podíváme na studii, která také vznikla v Německu a stanovila si za cíl, jak vytvořit metodiku pro výpočet reálných nákladů na kompenzace zdravotních dopadů konzumace živočišných produktů.

Cílem studie je stanovit externí zdravotní náklady na výživu a dietetiku pomocí přístupů nákladů na nemoc (cost of illness - COI) a skutečných nákladů (true cost accounting - TCA), pro referenční zemi Německo. Výsledky ukazují, že v důsledku výživy vznikají ročně externí zdravotní náklady ve výši 601,50 EUR na obyvatele a 50,38 miliardy EUR celkem.

- Určení hlavních faktorů, které přispívají k externím zdravotním nákladům, jimiž jsou nadměrná spotřeba masa, nedostatečný příjem celozrnných obilovin a nedostatečný příjem luštěnin.

- Porovnání externích zdravotních nákladů s externími environmentálními náklady v Německu, které ukázalo, že 67,26 % celkových ročních nákladů ve výši přibližně 153,86 miliardy EUR pochází z dopadů na životní prostředí a 32,74 % z dopadů na lidský život.

- Zdůraznění potřeby internalizace těchto externích nákladů do skutečných cen potravin za účelem dosažení 17 cílů udržitelného rozvoje a zvýšení zdraví populace.

Praktické důsledky této studie jsou následující:

- Metodika vyvinutá v tomto článku může být použita ke stanovení externích zdravotních nákladů na výživu a dietetiku i pro jiné země, což může pomoci tvůrcům politik při rozhodování o potravinových politikách a regulacích.

- Výsledky tohoto článku lze využít k vytvoření referenčních hodnot pro případné zvýšení nebo snížení cen jednotlivých potravin a jejich složek, což může spotřebitele motivovat k přijetí zdravější stravy.

- Dokument rovněž zdůrazňuje potřebu zahrnout do cen potravin jak zdravotní náklady, tak náklady na životní prostředí, aby se vytvořily pobídky pro zdravější a udržitelnější stravování.

- Celkové roční externí zdravotní náklady na kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (T2DM) a nádorová onemocnění způsobená rizikovými faktory stravy činí na základě nejnovějšího stavu populace k 1. lednu 2022 přibližně 50,38 miliardy EUR.

- Z celkových nákladů je 29,84 miliardy EUR (59,22 % celkových nákladů) způsobeno KVO, 16,67 miliardy EUR (33,09 % celkových nákladů) T2DM a 3,87 miliardy EUR (7,69 % celkových nákladů) novotvary.

Omezení této studie jsou následující:

- Obtížnost měření vnějších vlivů potravinářských výrobků obecně a velké nejistoty způsobené neúplně zachycenými oblastmi vlivu, zásadní nejistoty v primární literatuře, souborech obchodních údajů, modelování oblastí vlivu a peněžní vyjádření vnějších nákladů.

- Absence konkrétních, vypočtených zdravotních prémií nebo slev pro určité potraviny v důsledku rozdílných přístupů a metod hodnocení, nejednotných norem a pokynů a vysoké složitosti základních hodnotových řetězců.

- Zaměření produkčních firem při hodnocení dopadů na cíle se zaměřením zlepšit tvorbu hodnoty pro akcionáře, což vedlo k tomu, že zdravotní a sociální složky nebyly dosud dostatečně zohledněny v odpovídajících přístupech, jako je účetnictví skutečných nákladů (TCA).

Podobné studie budou velmi důležité pro stanovení politik spojených s regulací nutričního prostředí v jednotlivých zemích.

food and money

---

Vliv křížového tréninku na běžecký výkon

Běžci, kteří z nějakého důvodu musí vynechat specifický běžecký trénink, se často uchylují k náhradním řešením, jako je například kolo nebo eliptické trenažery. Zdá se, že tyto prostředky mohou pomoct udržet výkonnostní parametry, nicméně samotný běžecký výkon klesá.

Vlivu křížového tréninku na udržení běžecké výkonnosti a fyzických parametrů se věnovala následující studie. Středoškolští běžci byli nejprve testováni na VO2max, laktátový práh, ekonomiku běhu a také absolvovali časový test na 3000 metrů.

Poté byli rozděleni do dvou skupin s křížovým tréninkem: jedna skupina používala eliptické trenažéry, zatímco druhá stacionární kola. Kontrolní skupina pokračovala v pravidelném mimosezónním běhání. Po pětitýdenním období křížového tréninku byly všechny testy zopakovány.

• Časové testy na 3 km po ukončení studie byly u obou skupin s křížovým tréninkem výrazně pomalejší než před zahájením studie.

• U kontrolní skupiny, která pokračovala v běhání, došlo k mírnému, avšak nevýznamnému zlepšení v časovém testu na 3 km. Tady je dobré doplnit, že šlo o udržovací trénink bez zaměření na rozvoj rychlosti.

• Rozdíly ve výkonnosti mezi skupinami na eliptickém trenažéru a stacionárním kole nebyly statisticky významné.

• V žádné skupině nebyly pozorovány významné změny u VO2max nebo laktátového prahu.

Zatímco křížový trénink na elipticalu nebo stacionárním kole dokáže udržet některé fyziologické parametry, jako je VO2max a laktátový práh, nedokáže udržet úroveň běžecké výkonnosti. Takže křížový trénink se určitě dá zařadit v mezidobí, kdy stačí k udržení fyzických parametrů, ale jakmile se potřebujete začít připravovat na další závod, běh nic nenahradí.

---

Co platí na DOMS

Opožděný nástup svalové bolesti (delayed onset muscle soreness - DOMS) je jev, který se vyskytuje u vrcholových i začínajících sportovců a projevuje se od mírné svalové citlivosti až po silnou bolest. Její výskyt je zvláště častý, když se sportovci vracejí k tréninku po přestávce nebo se seznamují s novými aktivitami. Všichni jsme asi zažili bolest druhý den po tréninku, kdy jsme běhali něco, co obvykle neběháme - moc daleko, moc rychle, moc do kopce, moc z kopce, nebo třeba moc přes špičku.

Příčiny: Zdá se, že excentrické cviky (při nichž se svaly prodlužují pod napětím) vyvolávají DOMS častěji a závažněji. Roli hraje také intenzita a délka tréninku. Klasické dlouhé seběhy dokáží stehna rozsekat daleko víc, než táhlá, dlouhá stoupání

Teorie o DOMS: Existuje více teorií o příčinách DOMS, například nahromadění kyseliny mléčné, svalové křeče, poškození tkáně, zánět atd. Kombinace těchto teorií by mohla poskytnout komplexní vysvětlení a zároveň naznačuje, že zřejmě nejde o jev způsobený jedním konkrétním spouštěčem.

Vliv na výkonnost: DOMS může omezit pohyb kloubů, snížit sílu v zasažené svalové oblasti a změnit vzorce aktivace svalů, což může vést k dalším zraněním. Zkrátka když máte solidně namožená stehna, budete si ulevovat a změníte pohybové vzorce (kdo po horském maratonu nechodí druhý den ze schodů pozadu, běžel pod své možnosti) a tím riskujete přetížení v místech, která vás zatím nebolí.

Strategie léčby: Nesteroidní protizánětlivé léky (no jo, růžová tabletka) vykazují různé účinky v závislosti na dávkování a načasování. Také masáže mají smíšené výsledky v závislosti na načasování a technice (když je masér ras, budete pajdat cestou k němu a mnohem hůř pak cestou od něj). Další léčebné postupy, jako je kryoterapie, strečink, homeopatie (když už se rozhodnete léčit pitím vody s cukrem, pijte ji hodně, ať jste aspoň hydratovaní), ultrazvuk a elektrické proudy, neprokázaly konzistentní úlevu od příznaků DOMS.

Cvičení: Zdá se, že nejúčinnější úlevu od bolesti DOMS přináší samotné cvičení. Tato úleva je však dočasná. Takže platí staré dobré: “čím ses rozbil, tím se taky naprav“, ale to určitě neznamená, že si i druhý den střihnete maraton v horách. Pohyb by měl být lehký a v přiměřeně krátké době trvání. Pokud to jde, dejte si druhý den 30-45 minut lehký klus, nebo se běžte na hodinku projít.

Úpravy tréninku: Sportovci, kteří trénují denně, by měli po dobu 1-2 dnů po tréninku vyvolávajícím DOMS snížit intenzitu cvičení. Zaměření se na méně postižené části těla může také poskytnout bolavým svalům čas na zotavení.

Nové aktivity zavádějte postupně: Pro snížení fyzické zátěže a narušení tréninku zavádějte excentrické cviky nebo nové aktivity postupně v průběhu několika týdnů.

Přestože je stále co zkoumat, je zřejmé, že pochopení a zvládnutí účinků DOMS je pro pohodu sportovců a jejich optimální výkonnost klíčové. Sportovci by měli přistupovat k novým cvikům opatrně a naslouchat svému tělu, aby minimalizovali dopad DOMS. Podklady jsem čerpal z této studie.

---

Alkohol vám zlomí srdce

Souvislost mezi konzumací alkoholu a rozvojem srdečního selhání (HF) je již dlouho předmětem diskusí. Cílem tohoto výzkumu z Japonska je pochopit souvislost mezi těmito dvěma faktory.

- Studie sledovala 2 712 účastníků (1 149 mužů a 1 563 žen) ze studie Suita v intervalu dvou let.

- Výzkumníci rozdělili návyky pití alkoholu do tří úrovní: nikdy nepije, silné pití (≥46 g/den u mužů nebo ≥23 g/den u žen) a lehké pití (<23 g/den u mužů nebo <11,5 g/den u žen).

- Pomocí Coxovy regrese byly vypočteny poměry rizik (HR) pro riziko srdečního selhání.

- Výsledky studie Suita byly následně porovnány s dalšími prospektivními kohortovými studiemi v rámci komplexní metaanalýzy.

Výsledky:

- Během průměrného osmiletého sledování ve studii Suita bylo identifikováno 319 nových případů srdečního selhání (162 mužů, 157 žen).

- Mezi muži vykazovali jak nepijáci, tak silní pijáci zvýšené riziko kardiovaskulárního onemocnění v porovnání s lehkými pijáky, a to s HR 1,65, resp. 2,14.

- Tento vzorec však nebyl pozorován u žen.

- Metaanalýza tato zjištění podpořila a ukázala vyšší riziko HF u těžkých pijáků (HR = 1,37) a abstinentů (HR = 1,18).

Studie identifikovala rizikovou křivku tvaru písmene J mezi konzumací alkoholu a rizikem HF u japonských mužů, což by mohlo znamenat, že jak silné pití alkoholu, tak abstinence zvyšují riziko ve srovnání s lehkým pitím. U silných pijáků je souvislost zřejmá a je pravděpodobné, že selhání srdce bylo skutečně způsobené vlivem nadměrné konzumace alkoholu.

Jak je to ale s tím zvýšeným rizikem u abstinentů? Tady je to často v mediích prezentováno tak, že alkohol v malém množství je z pohledu zdraví lepší, než úplná abstinence. Toto vysvětlení je ale silně zjednodušující a mylné. Největší skupinu mezi abstinenty totiž netvoří tzv. abstinenti z přesvědčení, ale lidé, kteří nemohou alkohol pít ze zdravotních důvodů. Obvykle jde o závažné komorbidity, které jim znemožňují pít alkohol a které mají silný dopad na jejich dožití. Studie nezkoumá žádné mechanistické příčiny a souvislosti mezi konzumací, resp. nekonzumací alkoholu a selháním srdce a zaměřuje se čistě na statistická data. Tím může dojít ke zkreslení a následné chybné interpretaci, že malé množství alkoholu působí preventivně proti onemocněním srdce. My už ale prokazatelně víme, že opak je pravdou a jediné zdravé množství alkoholu je čistá nula.

---

Po low carb vám (asi) svaly (tolik) neporostou

Cílem této studie (2023) je předložit nejnovější poznatky o vlivu omezení příjmu sacharidů na regulaci svalové hmoty a výkonnosti při anaerobních cvičeních.

1. Strava s nízkým obsahem sacharidů vede ke zvýšenému spalování tuků a snížení jejich ukládání. Samozřejmě za předpokladu kalorické rovnováhy, kdy celkový příjem odpovídá výdeji.

2. Přibývá důkazů, že při omezení sacharidů dochází ke zvýšení spalování bílkovin. Tím by mohlo dojít ke snížení esenciálních aminokyselin potřebných pro optimální růst a regeneraci svalů.

3. Konzumace stravy s nízkým obsahem sacharidů po dobu 24 hodin zvyšuje oxidaci aminokyselin s rozvětveným řetězcem (BCAA) a snižuje transkripci myogenních regulačních faktorů ve srovnání se stravou se smíšenými makronutrienty. Zjednodušeně řečeno tělo si bere větší část energie z bílkovin, protože nejsou dostupné cukry a do svalů posílá signály, že se nebude nic nového budovat, ani opravovat, protože není materiál.

4. Pokud se tato dieta s omezením sacharidů udržuje po dobu 8 až 12 týdnů, dochází ke změnám v anabolické signalizaci, syntéze proteinů a myogenezi. Tyto změny potenciálně brzdí růstovou odpověď svalů na odporový trénink.

5. Zatímco růst svalů je ovlivněn, svalová síla zůstává nezměněna. Dochází však ke znatelnému snížení anaerobního výkonu při sprintech vysoké intenzity a vytrvalostních testech v důsledku trvale nízké hladiny svalového glykogenu.

Omezení příjmu sacharidů zvyšuje oxidaci BCAA, což negativně ovlivňuje svalový růst a výkon při cvičení vysoké intenzity. Sportovci provádějící vysoce intenzivní cvičení by možná měli přehodnotit stravovací strategie, které omezují sacharidy. Low carb může mít své výhody a přínos zejména pro sedavou populaci, ale přínos této diety pro vytrvalostní a silové sporty je velmi sporný.