Míle pod 4, delší zátěž, duševní zdraví sportovců, e-cigarety, pohybové vzorce maratonu, emoční oblouky příběhů
Newsletter Běžím, dokud můžu
Chcete žít déle? Zaběhněte míli pod 4 minuty
Má běhání na vrcholové úrovni vliv na délku života? Nová studie se zaměřila na běžce, kteří pokořili magickou hranici čtyř minut na míli, a přináší zajímavé výsledky.
Cílem studie (BMJ, 2024) bylo zjistit, zda běžci, kteří dokázali uběhnout míli (cca 1,6 km) pod čtyři minuty, žijí déle než běžná populace. Hypotéza zněla, že tito běžci budou mít delší dobu dožití než průměrný člověk.
Studie se zaměřila na prvních 200 sportovců, kteří tuto hranici pokořili. Data zahrnovala datum narození, datum prvního úspěšného pokusu, aktuální věk (pokud byli stále naživu) nebo věk v době úmrtí. Tato data byla porovnána s očekávanou délkou života pro jednotlivé země podle statistik OSN.
Z 200 běžců, kteří pokořili čtyřminutovou míli, 60 (30 %) již zemřelo a 140 (70 %) bylo stále naživu.
Běžci, kteří uběhli míli pod čtyři minuty, žili průměrně o 4,7 roku déle než byla jejich očekávaná délka života.
Když se zohlednila dekáda, kdy běžci dosáhli svého výkonu, byly výsledky následující:
1950s: prodloužení života o 9,2 roku
1960s: prodloužení života o 5,5 roku
1970s: prodloužení života o 2,9 roku
Pro ty z vás, kteří vedete aktivní životní styl, je tato studie důkazem, že vytrvalostní sporty mohou mít pozitivní vliv na délku života. Zde je několik praktických tipů, jak z této studie těžit:
Stanovte si výzvy: I když nemusíte dosáhnout čtyřminutové míle, stanovte si cíle, které vás motivují k pravidelnému tréninku.
Vytrvalostní trénink: Pravidelné běhání a jiné vytrvalostní aktivity mohou zlepšit nejen vaši fyzickou kondici, ale i celkovou délku života.
Sledujte své pokroky: Mějte přehled o svých sportovních výkonech, což vám může pomoci udržet motivaci a vidět zlepšení v čase.
Je důležité si uvědomit i omezení této studie:
Specifická skupina: Studie se zaměřila pouze na vrcholové běžce mužského pohlaví. Výsledky nemusí být aplikovatelné na širší populaci nebo na ženy.
Historické rozdíly: Významné rozdíly v prodloužení života mezi jednotlivými dekádami naznačují, že do hry vstupují i další faktory, jako jsou změny v tréninkových metodách, zdravotní péči a životním stylu.
Závěrem, tato studie naznačuje, že extrémní vytrvalostní sporty nemusí být škodlivé pro dlouhověkost, ba naopak, mohou ji prodlužovat. Pro všechny nadšence běhu a aktivního životního stylu je to skvělá zpráva a další motivace pokračovat ve svých sportovních aktivitách.
Měření výkonnosti u delší zátěže
Co se stane, když běžkaři musí podat maximální výkon po dlouhodobé zátěži? Tato studie (IJSPP, 2020) zkoumala, jak se fyziologické a biomechanické ukazatele výkonu mění po delším cvičení a co to znamená pro závodníky v běhu na lyžích.
Výkon sportovců se běžně měří v klidovém stavu, což nemusí odpovídat skutečným podmínkám během závodů, kdy se sportovci musí vyrovnat s únavou z dlouhodobé námahy. Studie se proto zaměřila na dvě hlavní otázky:
Jak se výkon v běhu na lyžích technikou soupaž (DP) a s ním spojené fyziologické a biomechanické ukazatele mění po delším cvičení?
Liší se vztah mezi hlavními výkonovými ukazateli a výkonem v DP po delším submaximálním cvičení oproti měření v klidovém stavu?
Studie se zúčastnilo 26 běžkařů (mužů), kteří absolvovali dva testy:
Den 1 (D1): Test profilu krevního laktátu a inkrementální test do vyčerpání v klidovém stavu.
Den 2 (D2): Stejný test po 90 minutách submaximálního výkonu DP.
Výsledky
Výkon v DP se po delším submaximálním cvičení snížil:
D1: maximální rychlost 15,33–20,75 km/h, medián 18,1 km/h
D2: maximální rychlost 13,68–19,77 km/h, medián 17,8 km/h
Změna byla statisticky významná (P < .001, efekt velikosti r = −.77).
Snížila se submaximální hrubá účinnost a délka cyklu**, ale maximální spotřeba kyslíku se významně nezměnila (P = .26, r = .23).
Vztah mezi délkou cyklu při 12 km/h a výkonem v DP byl po delším cvičení jiný než v klidovém stavu (P = .033 pro délku cyklu při 12 km/h, P < .001 pro maximální délku cyklu).
Pro běžce na lyžích a další vytrvalostní sportovce přináší tato studie několik důležitých poznatků:
Trénujte v reálných podmínkách: Měření výkonu po delším cvičení poskytuje přesnější informace o schopnostech sportovců během závodu.
Zaměřte se na efektivitu a délku cyklu: Zlepšení těchto ukazatelů (efektivita pohybových vzorců) může vést k lepšímu výkonu, zejména po delším zatížení.
Sledování změn ve výkonu: Porovnávání výkonu v klidovém stavu a po námaze může odhalit oblasti, které vyžadují zlepšení.
Tato studie ukazuje, že pro získání reálného obrazu o výkonu sportovců je důležité provádět měření po delším cvičení. Pro všechny, kdo se věnují vytrvalostním sportům, je to užitečný návod, jak lépe pochopit a zlepšit své schopnosti.
Vnímání duševního zdraví mezi sportovními řediteli ve vrcholovém sportu
Jak sportovní ředitelé vnímají duševní zdraví a jak se s ním vypořádávají ve vrcholovém sportu? Studie (ScienceDirect, 2024) přináší pohled na jejich perspektivy a zkušenosti s řízením duševního zdraví sportovců.
Sportovní ředitelé hrají klíčovou roli v řízení programů pro vrcholové sportovce a jejich rozhodnutí o investování zdrojů má na sportovce přímý dopad. Tato studie se zaměřila na jejich pohledy na duševní zdraví a nemoci a na jejich zkušenosti s jejich řízením ve vrcholovém sportu.
Studie zahrnovala polo-strukturované rozhovory s 11 řediteli výkonu, které trvaly celkem 18 hodin. Rozhovory byly přepsány doslova a analyzovány pomocí reflexivní tematické analýzy. Byly identifikovány tři hlavní témata:
Chápání duševního zdraví: legitimita vs. skepse
Duševní zdraví jako odpovědnost sportovce
Zjednodušení a náprava duševního zdraví
1. Legitimita vs. skepse: Sportovní ředitelé často používali analogie fyzického zdraví k pochopení duševního zdraví. Někdy však měli nerealistická očekávání ohledně řízení duševního zdraví.
2. Odpovědnost sportovce: Často považovali sportovce za odpovědné za nalezení řešení svých duševních problémů, někdy přehlížejí vliv prostředí vrcholového sportu na duševní zdraví.
3. Zjednodušení a náprava: Někteří ředitelé měli zjednodušené představy o duševním zdraví, často se zaměřovali na „pozitivní“ aspekty a opomíjeli složitější a náročnější stránky duševních problémů.
Pro zlepšení přístupu k duševnímu zdraví ve vrcholovém sportu je důležité vzdělávat nejen sportovní ředitele, ale i další vedoucí pracovníky o složitostech duševního zdraví a nemocí. Několik praktických doporučení zahrnuje:
1. Vzdělávání o rozdílech mezi duševními a fyzickými nemocemi: Je důležité, aby chápali, že duševní nemoci se liší od fyzických zranění a nemocí.
2. Reakce na projevy duševních problémů: Ředitelé by měli být školeni, jak reagovat, když sportovci sdílejí své duševní problémy.
3. Nelineární a subjektivní povaha uzdravení: Uzdravení z duševních nemocí často není přímé a může být velmi individuální. Je třeba mít realistická očekávání a přizpůsobit podporu individuálním potřebám sportovců.
Sportovní ředitelé ve vrcholovém sportu často čelí výzvám při řízení duševního zdraví sportovců. Vzdělávání a lepší porozumění duševnímu zdraví mohou přispět k vytvoření podpůrnějšího a efektivnějšího prostředí pro sportovce.
Elektronické cigarety a dospívající
Elektronické cigarety (e-cigarety) se stávají stále populárnějším tabákovým produktem nejen na americkém trhu. Tradiční tabákové výrobky jsou známé svým negativním vlivem na cévní zdraví, což je jeden z prvních indikátorů rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (CVD). Tato studie (Springer, 2023) se zaměřila na vliv pravidelného užívání e-cigaret na cévní funkce a kardiovaskulární zdraví u zdravých dospívajících.
Studie zahrnovala 21 pravidelných uživatelů e-cigaret (ECU) a 21 demograficky srovnatelných ne-uživatelů (NU). Cévní zdraví bylo hodnoceno v kožní mikrocirkulaci pomocí různých testů reaktivity, které měly za cíl vyhodnotit celkovou funkčnost, endoteliálně závislou vazodilataci (EDD) a endoteliálně nezávislou vazodilataci (EID). Makrovaskulární funkce byla hodnocena pomocí průtokem zprostředkované dilatace (FMD).
Mikrovaskulární poškození: Pravidelní uživatelé e-cigaret vykazují předčasné mikrovaskulární poškození ve srovnání s ne-uživateli. Konkrétně mají nižší hyperemickou (p = 0.003), termální (p = 0.010) a EDD (p = 0.004) odpověď.
Endoteliálně nezávislá vazodilatace (EID): Mezi oběma skupinami nebyly nalezeny rozdíly v EID.
Systémové projevy: Jedinci, kteří užívají e-cigarety déle než 3 roky, vykazují také systémové projevy, což se projevilo výrazně sníženou makrovaskulární (p = 0.002) a mikrovaskulární (p ≤ 0.044) funkcí.
Mikrovaskulární poškození: Toto poškození může znamenat sníženou schopnost kapilár a jiných malých cév dodávat kyslík a živiny do tkání. To může vést k různým zdravotním problémům, jako je:
Snížená hojení ran
Chronická únava a slabost
Vyšší riziko infarktů a mrtvic
Ve studii bylo zjištěno, že uživatelé e-cigaret mají nižší schopnost mikrocirkulace (nižší hyperemickou, termální a endoteliálně závislou vazodilataci), což naznačuje předčasné mikrovaskulární poškození.
Makrovaskulární funkce: Zhoršení této funkce může vést k závažným zdravotním problémům, jako jsou:
Ateroskleróza: Ztvrdnutí a zúžení tepen, které může vést k infarktu nebo mrtvici.
Hypertenze: Vysoký krevní tlak, který zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Ve studii bylo zjištěno, že dlouhodobí uživatelé e-cigaret vykazují sníženou makrovaskulární funkci, což se projevuje sníženou průtokem zprostředkovanou dilatací (FMD).
Vazodilatace je proces, při kterém se krevní cévy rozšiřují, což umožňuje zvýšený průtok krve. Tento proces je klíčový pro:
Regulaci krevního tlaku: Rozšíření cév snižuje krevní tlak.
Dodávku kyslíku a živin: Zvýšený průtok krve dodává více kyslíku a živin do tkání.
Odstraňování odpadních produktů: Pomáhá odvádět metabolické odpadní produkty z tkání.
Endoteliálně závislá vs. endoteliálně nezávislá vazodilatace
Endoteliálně závislá vazodilatace (EDD):
Zprostředkovaná endoteliálními buňkami, které uvolňují látky jako oxid dusnatý (NO), způsobující relaxaci hladkého svalstva cév.
Důležitá pro udržení cévního zdraví a prevenci aterosklerózy.
Endoteliálně nezávislá vazodilatace (EID):
Zprostředkovaná přímým působením na hladké svalstvo cév, nezávisle na endoteliálních buňkách.
Často indukovaná pomocí farmakologických látek, jako je nitroglycerin, který přímo uvolňuje hladké svalstvo.
Pro dospívající konzumenty e-cigarety, přináší tato studie několik důležitých poznatků:
1. Vědomí rizik: Pravidelné užívání e-cigaret může vést k předčasnému poškození cév, což zvyšuje riziko kardiovaskulárních problémů.
2. Dlouhodobé užívání: U těch, kteří užívají e-cigarety déle než tři roky, se projevuje nejen mikrovaskulární, ale i makrovaskulární dysfunkce.
Studie naznačuje, že pravidelné užívání e-cigaret může mít negativní dopad na cévní zdraví mladých dospělých, což může vést k předčasným kardiovaskulárním problémům. Pro všechny uživatele e-cigaret je důležité zvážit tato rizika a přijmout opatření k ochraně svého cévního zdraví.
Jak se mění běžecké vzorce během závodu
Běh maratonu je složitý proces, který nelze plně měřit pomocí tradičních laboratorních metod. S příchodem nositelných senzorů však vznikly nové možnosti, které umožňují nepřetržité sledování důležitých parametrů během běhu. Tato studie (2021) se zaměřila na analýzu vývoje prostorově-časových parametrů, tuhosti a úhlu došlapu během maratonu a na identifikaci možných náhlých změn ve vzorcích běhu.
Studie zahrnovala dvanáct rekreačních běžců, kteří byli vybaveni hodinkami s GPS (GNSS) a dvěma inerciálními měřicími jednotkami (IMU), připevněnými na každé noze. Data byla rozdělena do osmi 5km úseků a analyzovány byly pouze rovné části trasy.
Klíčové výsledky
Postupné změny během závodu:
Zvýšení doby kontaktu: S narůstající únavou se prodlužovala doba kontaktu se zemí.
Snížení doby letu a doby švihu: Čas strávený ve vzduchu a během švihu se zkracoval.
Zkrácení délky kroku a rychlosti: Běžci postupně zkracovali krok a jejich rychlost klesala.
Snížení maximální vertikální síly a tuhosti: Snížila se maximální síla působící na nohu a tuhost (pevnost) běžeckého kroku.
Úhel došlapu:
Překvapivě se průměrný úhel došlapu během závodu zmenšoval, ale každý účastník si udržel došlap na patu až do konce závodu.
Náhlé změny:
Byly identifikovány dvě výrazné změny ve vzorcích běhu kolem 25. a 35. kilometru, pravděpodobně způsobené změnami ve stretch-shortening cyklu a fyziologickými limity. Ta to dvě měření by mohla vypovídat o tom, že maratónci ve skutečnosti nenarazí na pověstnou “zeď“ jen jednou, ale hned dvakrát.
Tato studie zdůrazňuje důležitost kontinuálního monitorování běžců během maratonu pro lepší pochopení a řízení jejich výkonu. Zjištěné změny v běhu mohou pomoci běžcům a jejich trenérům lépe se připravit na fyzické výzvy, které maraton přináší, a optimalizovat jejich tréninkové strategie pro dosažení lepších výkonů.
Emoční trajektorie příběhů: Jak příběhy formují naši kulturu
Pokroky ve výpočetní technice, zpracování přirozeného jazyka a digitalizaci textů nyní umožňují studovat evoluci kultury prostřednictvím jejích textů pomocí „big data“ přístupu. Naše schopnost komunikovat závisí částečně na sdílené emocionální zkušenosti, přičemž příběhy často následují různé emocionální trajektorie a vytvářejí vzorce, které jsou pro nás smysluplné. Tato studie (EPJ, 2016) klasifikovala emocionální oblouky ve výběru 1 327 příběhů z kolekce fikce Project Gutenberg a identifikovala šest základních emocionálních oblouků, které tvoří stavební kameny složitých emocionálních trajektorií.
Studie analyzovala 1 327 knih, převážně fikce, z Project Gutenberg pomocí metadat k vytvoření hrubého filtru. Použity byly tři hlavní metody: dekompozice matic, supervizované učení a nesupervizované učení, aby se potvrdila existence šesti základních emocionálních oblouků.
„Rags to riches“ (vzestup)
„Tragedy“ nebo „Riches to rags“ (pád)
„Man in a hole“ (pád-vzestup)
„Icarus“ (vzestup-pád)
„Cinderella“ (vzestup-pád-vzestup)
„Oedipus“ (pád-vzestup-pád)
Dekompozice matic (SVD):
Rozpoznány byly základní emocionální oblouky v prvních čtyřech módech: „Rags to riches“ (pozitivní mód 1), „Tragedy“ (negativní mód 1), „Man in a hole“ (pozitivní mód 2), „Icarus“ (negativní mód 2), „Cinderella“ (pozitivní mód 3) a „Oedipus“ (negativní mód 3).
Hierarchické shlukování:
Metoda hierarchického shlukování odhalila skupiny příběhů s emocionálními oblouky „Man in a hole“ (30 %), „Tragedy“ (32 %), „Rags to riches“ (5 %) a „Oedipus“ (31 %).
Výsledky této metody souhlasí s výsledky jiných studií používajících pouze hierarchické shlukování.
Samoorganizující mapa (SOM):
Pomocí samoorganizující mapy (SOM) bylo identifikováno sedm prostorově koherentních skupin, z nichž každá obsahovala jeden z pěti hlavních emocionálních oblouků.
Úspěch příběhů
Studie také zkoumala, jak emocionální trajektorie ovlivňuje úspěch příběhů, měřený počtem stažení. Nejpopulárnější byly příběhy s oblouky „Icarus“, „Oedipus“ a dvěma po sobě jdoucími oblouky „Man in a hole“.
Pro autory a vypravěče příběhů tato studie přináší několik důležitých poznatků:
Strukturované emocionální oblouky: Příběhy s dobře definovanými emocionálními oblouky mají větší šanci na úspěch a zapamatovatelnost.
Využití šablon: Autoři mohou využít těchto šesti základních emocionálních oblouků jako šablon pro tvorbu poutavých příběhů.
Kontinuální analýza: Pokračující analýza velkého množství textů může odhalit nové trendy a vzorce v literatuře.
Tato studie ukazuje, že emocionální trajektorie příběhů lze analyzovat pomocí moderních technologií a že existuje šest základních emocionálních oblouků, které tvoří základ většiny příběhů. Tyto poznatky mohou pomoci autorům lépe porozumět struktuře úspěšných příběhů a využít je při tvorbě vlastních děl. A z analýzy úspěšnost jednotlivých vzorců se zdá být jasné, že se nám více líbí příběhy s tragickým koncem.