Maratonský trénink, senescence, obsah gelů, svalová atrofie, hybridní práce, konspirační teorie
Newsletter Běžím, dokud můžu
Nějak se mi nedaří vydat newsletter Běžím, dokud můžu jednou týdně, jak bylo zvykem poslední dva roky. Stěhování do hor, hodně práce, hodně času s dětmi znamená, že na psaní je času málo a na studium a čtení ještě méně. Nevzdávám to a zkusím vydávat svoje poznámky aspoň jako nepravidelný občasník. Vlastně je to tak trochu podobné mému přístupu k běhání. Ani na to už se mi nedaří najít čas a tak běhám nárazově a spíš si vybírám trasy, které si chci proběhnout a prohlédnout.
Takže třeba trasu pochodu Rychlebská 50. Krása. Pochod se šel / běžel v sobotu, ale to jsem neměl čas, tak jsem se domluvil s bráchou na neděli a vyrazili jsme jen tak bez organizačního zajištění. Stačilo stáhnout trasu do hodinek a pak už se jen kochat tou nádherou Rychlebských kopců. Trasa má solidní parametry a na necelých 50km jsme nastoupali 1700m. R50 rozhodně doporučuju, ať už tam vyrazíte v rámci oficiálního pochodu, nebo na vlastní pěst jako my.
Jak trénovat na maraton: Analýza 92 tréninkových plánů
Příprava na maraton je komplexní proces, který vyžaduje pečlivě strukturovaný tréninkový plán. Pro sub-elitní běžce, kteří usilují o dosažení co nejlepších výsledků, je klíčové mít jasnou představu o tom, jak správně rozložit tréninkové objemy a intenzity v týdnech před závodem. Nedávná studie přináší kvantitativní analýzu 92 tréninkových plánů, které byly veřejně dostupné a zaměřené na posledních 12 týdnů přípravy před maratonem. Nejde tedy o tréninkové plány typu “z gauče na maraton”, ale strukturovaný trénink pro zkušenější běžce, kteří se chtějí optimálně připravit na hlavní závod sezóny.
Výzkumníci shromáždili 92 tréninkových plánů a analyzovali je s ohledem na intenzitu a objem běžeckých tréninků. Tyto plány byly rozděleny do tří kategorií na základě celkového objemu běhu v nejintenzivnějším týdnu (tzv. peak week):
• Vysoký objem: více než 90 km/týden
• Střední objem: 65–90 km/týden
• Nízký objem: méně než 65 km/týden
Tréninkové plány byly také roztříděny podle pěti zón intenzity, které běžci využívají k optimalizaci svého tréninku.
Průměrný týdenní objem
V posledních 12 týdnech před závodem se doporučený týdenní objem lišil v závislosti na kategorii:
• Vysoký objem: Průměrně 108 km týdně
• Střední objem: Průměrně 59 km týdně
• Nízký objem: Průměrně 43 km týdně
Tato data naznačují, že sub-elitní běžci by měli výrazně zvyšovat svůj týdenní běžecký objem, pokud chtějí dosáhnout vyšších výkonů.
Rozložení intenzity
Všechny tréninkové plány dodržovaly pyramidu intenzity, což znamená, že většina běhu se odehrává v nižších zónách. Procentuální rozložení pro jednotlivé zóny bylo následující:
• Zóna 1 (velmi nízká intenzita): 12–15% tréninkového objemu
• Zóna 2 (nízká až střední intenzita): 63–67% tréninkového objemu
• Zóna 3 (střední až vyšší intenzita): 15–18% tréninkového objemu
• Zóna 4 (vysoká intenzita): 2–5% tréninkového objemu
• Zóna 5 (maximální intenzita): 2–3% tréninkového objemu
Toto rozložení ukazuje, že většina tréninku (přes 60%) by měla být zaměřena na nízkou až střední intenzitu, což podporuje vytrvalost a zajišťuje, že běžci zůstávají svěží a schopní zvládat vyšší intenzitu během závodu.
Studie poskytuje cenný vhled do toho, jak strukturovat tréninkové plány pro maraton. Zde jsou klíčové body, které by měli běžci a trenéři vzít v úvahu:
1. Postupné zvyšování objemu: Posledních 12 týdnů před maratonem by mělo být zaměřeno na postupné zvyšování běžeckého objemu, přičemž nejintenzivnější týden by měl dosahovat průměrně 108 km pro ty, kteří usilují o vysoké výkony.
2. Intenzitní pyramida: Většina běhů by měla být v nízké až střední intenzitě (zóna 2), což podporuje vytrvalost a minimalizuje riziko zranění. Vyšší intenzity by měly být používány šetrně.
3. Flexibilita plánu: I když tyto plány poskytují obecné pokyny, je důležité, aby každý běžec přizpůsobil svůj plán svým osobním potřebám a úrovni kondice.
Celá studie zde.
Buněčná senescence: Klíč k pochopení stárnutí
Buněčná senescence, proces, při kterém buňky přestávají dělit a přecházejí do trvalého klidového stavu, je fascinující fenomén s dalekosáhlými důsledky pro lidské zdraví a stárnutí. Tento stav je odpovědí na různé stresové faktory, jak vnější, tak vnitřní, a hraje klíčovou roli v řadě fyziologických i patologických procesů.
Co je buněčná senescence?
Buněčná senescence slouží jako ochranný mechanismus během vývoje a hojení ran a omezuje vznik nádorů. Nicméně patologické hromadění senescentních buněk je spojeno s řadou nemocí a věkem souvisejících problémů v různých orgánech. Tyto buňky produkují specifické parakrinní a endokrinní signály, které způsobují dysfunkci tkání a mohou mít škodlivé systémové účinky.
Senolytika
Odstranění senescentních buněk pomocí senolytických látek, které indukují apoptózu (buněčná smrt) těchto buněk, nebo terapií, které inhibují sekreční fenotyp spojený se senescencí (SASP), ukázalo výhody v předklinických a klinických modelech geriatrického úpadku a chronických onemocnění. To naznačuje, že senescentní buňky představují farmakologický cíl pro zmírnění účinků základních procesů stárnutí.
Heterogenita senescentních buněk
Senescentní buňky nejsou homogenní skupinou. Liší se ve formě, funkci a distribuci v tkáních. Tyto rozdíly mohou vysvětlovat problémy při přenosu výsledků z laboratorních studií do klinické praxe. Proto je důležité vyvinout nové modely a experimentální systémy, které lépe odrážejí realitu lidského stárnutí. Zároveň je to dobrý důvod pro opatrnost v případě, kdy se vám výrobci potravinových doplňků snaží za nemalé peníze prodat zaručeně skvělé přípravky na odstranění senescentních buněk a zastavení stárnutí.
Současné senolytické terapie a jejich potenciál
V posledním desetiletí došlo k výraznému nárůstu výzkumu buněčné senescence díky jejím rozsáhlým implikacím. Senolytické terapie, které se zaměřují na odstraňování senescentních buněk, mají potenciál léčit různé onemocnění nebo dokonce doplňovat regenerační terapie. Existují však stále významné otázky, které je třeba řešit:
• Heterogenita senescentních buněk: Senescentní buňky vykazují hysterézi, což znamená, že jejich fenotyp závisí na předchozím stresu. Tyto buňky se liší podle typu buněk, tkání, funkčního dopadu a způsobu indukce senescence.
• Modely pro výzkum senescence: Současné zvířecí modely, jako jsou INK-ATTAC nebo p16-3MR myši, mají omezení, protože gen p16Ink4a není exprimován každou senescentní buňkou a mohou ho exprimovat i nesenescentní buňky, jako jsou aktivované makrofágy. Nové modely využívající na p21 založené konstrukty se snaží tyto problémy řešit a zkoumat necharakterizované populace senescentních buněk.
• Přenos výsledků z modelů na lidi: Neexistuje jistota, že senescentní buňky v myších jsou reprezentativní pro ty, které se nacházejí v lidech. Tento problém se částečně řeší transplantací lidských senescentních buněk do myších hostitelů, ale stále zůstává otevřenou otázkou.
Výzvy budoucího výzkumu
Budoucí výzkum bude muset pokračovat v rozvíjení nových modelů a systémů pro kultivaci senescentních buněk, které umožní lepší pochopení jejich heterogenity a funkčních rolí. Je pravděpodobné, že existují dosud neznámé populace a subpopulace senescentních buněk s unikátními fenotypy a dynamikou, které plní různé fyziologické a patologické role v závislosti na kontextu.
Jak se naše porozumění buněčné senescenci prohlubuje, bude stále více možné navrhnout cílené strategie pro eliminaci pouze těch nejškodlivějších populací senescentních buněk. Tento pokrok však bude vyžadovat další výzkum a vývoj nových terapeutických přístupů, které budou zohledňovat inherentní rozdíly mezi zvířecími modely a lidskou biologií.
Pro podrobnější informace Nature Aging.
Svalová atrofie související s věkem
S přibývajícím věkem se setkáváme s fenoménem svalové atrofie, což je postupné zmenšování svalové hmoty a síly. Tento proces není jednotný pro všechny svaly, ale zdá se být specifický pro jednotlivé svalové skupiny. Zatímco některé svaly ztrácejí svůj objem a funkci výrazně, jiné jsou postiženy méně. Přehledová studie shrnuje dostupné informace o svalové atrofii spojené s věkem v konkrétních svalech a svalových skupinách, přičemž téměř polovina studií se zaměřuje na kvadriceps (čtyřhlavý sval stehenní).
Klíčové nálezy z výzkumu svalové atrofie
Podrobná analýza zahrnovala 47 průřezových studií s 982 mladými účastníky (průměrný věk kolem 25 let) a 1 003 staršími účastníky (průměrný věk kolem 75 let). Studie pokryly devět hlavních svalových skupin:
• Extenzory lokte: Ztráta objemu o 20% (0,39% ročně)
• Flexory lokte: Ztráta objemu o 19% (0,38% ročně)
• Paraspinální svaly: Ztráta objemu o 24% (0,47% ročně)
• Psoas (bederní sval): Ztráta objemu o 29% (0,58% ročně)
• Přitahovače kyčle: Ztráta objemu o 13% (0,27% ročně)
• Hamstringy: Ztráta objemu o 19% (0,39% ročně)
• Kvadricepsy: Ztráta objemu o 27% (0,53% ročně)
• Dorziflexory: Ztráta objemu o 9% (0,19% ročně)
• Triceps surae: Ztráta objemu o 14% (0,28% ročně)
Různá míra atrofie v rámci svalových skupin
Výzkum také zkoumal podkomponenty v rámci hlavních svalových skupin, jako jsou hamstringy, kvadricepsy a triceps surae. Z těchto studií vyplynulo, že rozdíly v míře atrofie mezi jednotlivými svaly jsou výrazné. Například sval soleus ztrácí pouze 6% svého objemu (0,13% ročně), zatímco rectus femoris (součást kvadricepsu) ztrácí až 33% svého objemu (0,66% ročně). To představuje více než pětinásobný rozdíl v míře atrofie mezi těmito svaly.
Atrofie svalů je ovlivněna několika faktory:
• Úroveň aktivity svalů: Svaly, které jsou více využívány, mají tendenci ztrácet méně hmoty.
• Typ svalových vláken: Různé typy vláken (např. rychlá vs. pomalá) mají odlišné reakce na stárnutí.
• Pohlaví: Muži a ženy mohou vykazovat rozdíly v míře svalové atrofie jednotlivých svalových skupin.
• Časový průběh stárnutí: Ztráta svalové hmoty se zrychluje s postupujícím věkem.
Význam dalšího výzkumu
I přes rozsáhlý výzkum v této oblasti je mnoho svalů stále neprozkoumaných, což omezuje naše pochopení funkčních deficitů, které se s věkem vyvíjejí. Důkladnější svalově specifické informace by mohly rozšířit naše chápání těchto procesů a napomoci vývoji cílených intervencí pro zlepšení kvality života stárnoucích mužů a žen.
Další výzkum by měl být zaměřen na identifikaci a charakterizaci dosud neprozkoumaných svalových skupin a na hledání efektivních strategií pro zpomalení nebo zvrácení svalové atrofie. Tyto strategie by mohly zahrnovat cvičební programy, nutriční intervenci nebo nové farmakologické přístupy.
Studie
Hybridní práce: Kombinace kanceláře a domova prospívá všem
V poslední době se práce z domova stala standardem. Nejčastěji přijímaným schématem je hybridní model, kdy zaměstnanci tráví část týdne doma a část v kanceláři. Tento model adoptovalo asi 100 milionů zaměstnanců v Evropě a Severní Americe. Nicméně, vliv hybridní práce na zaměstnance a firmy je stále předmětem debat. Někteří manažeři tvrdí, že poškozuje produktivitu, inovace a kariérní růst.
Studie v čínské technologické firmě
Abychom tuto otázku objasnili, proběhla šestiměsíční randomizovaná kontrolovaná studie v čínské technologické společnosti Trip.com v letech 2021–2022. Do studie bylo zapojeno 1 612 zaměstnanců, kteří byli rozděleni na ty, kteří pracovali v hybridním režimu, a ty, kteří zůstali u tradičního kancelářského modelu. Výsledky byly fascinující a v některých ohledech i překvapivé.
Spokojenost na vzestupu, fluktuace na ústupu
Studie ukázala, že hybridní práce vedla ke zvýšení spokojenosti zaměstnanců a snížení míry odchodů o celou jednu třetinu. Tento pokles byl zvláště výrazný u nemanažerských pozic, žen a u těch, kteří měli dlouhé dojíždění. Zkrátka, pokud musíte každý den bojovat s dopravou, myšlenka dvou dnů práce z pohodlí vašeho domova může být hotovým požehnáním.
Výkon beze změn
Navzdory obavám některých vedoucích pracovníků, že práce z domova by mohla negativně ovlivnit produktivitu, testy ukázaly, že hybridní práce neměla žádný dopad na pracovní hodnocení v následujících dvou letech. Ať už šlo o počet napsaných řádků kódu inženýry nebo o povýšení, výsledky byly jednoznačné: hybridní práce nepoškodila výkon.
Přehodnocení manažerů
Na začátku experimentu manažeři předpokládali, že hybridní práce sníží produktivitu o 2,6 %. Po ukončení experimentu však své názory revidovali a nyní vnímají hybridní práci jako mírně pozitivní, s předpokládaným zvýšením produktivity o 1 %. To je podobné, jako kdyby se skeptický gurmán rozhodl ochutnat vegetariánský burger a zjistil, že je překvapivě chutný.
Finanční úspory a širší dopady
Trip.com se na základě těchto dat rozhodl okamžitě rozšířit hybridní model na všechny zaměstnance ve všech odděleních firmy. Argument byl jednoduchý: každý odchod zaměstnance stojí firmu přibližně 20 000 USD na nábor a školení. Snížení míry odchodů o třetinu by tedy generovalo milionové úspory. Toto rozhodnutí bylo veřejně oznámeno 14. února 2022, což bylo přijato s velkou pozorností čínských médií. Od té doby přijaly podobné hybridní politiky i další čínské technologické firmy.
Hybridní práce: Benefity pro zaměstnance i společnost
Výsledky této studie naznačují, že hybridní práce může být prospěšná jak pro zaměstnance, tak pro společnosti. Umožňuje snížení fluktuace, což je zvláště důležité vzhledem k nákladům spojeným s náborem a školením nových zaměstnanců. Kromě toho poskytuje zaměstnancům významné výhody, jako je snížení dojíždění a zlepšení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, což může zahrnovat i snadnější péči o děti.
Přednosti a omezení hybridní práce
Přestože byla studie provedena v čínské technologické firmě se sídlem v Šanghaji, výsledky jsou pravděpodobně aplikovatelné i na jiné organizace. Trip.com je velká nadnárodní firma s moderními kancelářemi, podobnými těm v mnoha amerických, asijských a evropských městech. Zaměstnanci Trip.com pracovali v průměru 8,6 hodiny denně, což je blízké běžné pracovní době pro vysokoškolsky vzdělané zaměstnance v USA.
Výsledky experimentu ukazují, že umožnění dvoudenní práce z domova týdně snižuje míru odchodů a má omezený vliv na výkon. I když nemusí být možné tyto výsledky dokonale replikovat v jiných prostředích, věříme, že by mohly být aplikovatelné i na jiné hybridní pracovní uspořádání s podobným počtem dnů v kanceláři, jako je například práce čtyři dny v týdnu v kanceláři a jeden den z domova.
Studie provedená v Trip.com nám poskytuje cenný vhled do toho, jak hybridní práce může přinést výhody pro zaměstnance i firmy. Ukazuje, že s kombinací dnů strávených v kanceláři a doma může být dosaženo nejen lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, ale i finančních úspor a zvýšení produktivity. A jak se říká, “Všechno dobré přichází s mírou” - což v tomto případě znamená dva dny práce z domova a zbytek v kanceláři.
Možná je čas, aby firmy nejen v Číně, ale i po celém světě, přehodnotily své pracovní modely a nabídly zaměstnancům více flexibility. Ať už to znamená snížení fluktuace nebo prostě více času na sledování oblíbeného seriálu v teplácích, hybridní práce se jeví jako řešení, které může prospět všem.
Konspirační teorie a osobnostní rysy: Proč někteří lidé věří více než jiní?
Konspirační teorie jsou všudypřítomné a často se objevují ve zpravodajských médiích. Ať už jde o původ pandemie COVID-19, pravdivost tvrzení souvisejících s hnutím QAnon, domnělé negativní zdravotní důsledky technologie 5G nebo roli americké vlády při teroristických útocích z 11. září, konspirační teorie se zdají být všude kolem nás. Přestože první konspirační teorie vznikaly již před staletími, systematické zkoumání těchto teorií začalo až ke konci 20. století. Proč ale někteří lidé věří konspiračním teoriím více než jiní? Nová meta-analýza zkoumá osobnostní rysy, které mohou být s tímto fenoménem spojeny.
Co je to konspirační teorie?
Konspirační teorie jsou pokusy vysvětlit tajné plány dvou nebo více mocných aktérů, kteří se snaží usurpovat politickou nebo ekonomickou moc, porušovat práva, zatajovat klíčové informace nebo měnit základní instituce. Ačkoli existují zdokumentované případy skutečných konspirací, jako například program CIA pro kontrolu mysli v polovině 20. století nebo snahy tabákového průmyslu o zatajování škodlivých účinků kouření, většina konspiračních teorií je založena na spekulacích a často neodpovídá realitě.
Osobnostní rysy a víra v konspirační teorie
Výzkumníci zkoumali mnoho osobnostních proměnných jako možné koreláty víry v konspirační teorie. Mezi tyto proměnné patří například paranoidní ideace, narcismus, sebevědomí a náboženské přesvědčení. Cílem této meta-analýzy je shrnout často zkoumané koreláty a poskytnout ucelený přehled o tom, které osobnostní rysy jsou nejvíce spojeny s konspiračními teoriemi.
Výsledky meta-analýzy
Autoři meta-analýzy analyzovali 127 nezávislých vzorků a zjistili následující:
1. Religiozita a spiritualita: Tito lidé mají tendenci více věřit v konspirační teorie. Náboženská víra může poskytovat strukturu a vysvětlení pro složité nebo neznámé jevy, což může souviset s přijetím konspiračních teorií. Zřejmě proto jsou konspirace rozšířené mezi new age a ezo skupinami, kde mají lidé tendenci a potřebu hledat vysvětlení a často také pocit sounáležitosti s “vyvolenou” nebo “probuzenou” skupinou s přístupem k “skrytému / tajnému vědění”.
2. Paranoidní ideace a schizotypie: Lidé s vyššími úrovněmi paranoidní ideace nebo schizotypie (jemná forma schizofrenie) mají větší tendenci věřit konspiračním teoriím. To může souviset s jejich vnímáním světa jako nebezpečného a plného skrytých hrozeb.
3. Narcismus: Narcističtí jedinci mohou být náchylnější k víře v konspirační teorie, protože jim poskytují pocit, že mají přístup k tajným a zvláštním znalostem, což může podporovat jejich pocit nadřazenosti. Některé typy narcisistních osobností (vulnerabilní narcismus) může být naopak silně manipulovatelný silnými vůdci s psychopatickými rysy a jejich přesvědčení v konspirační teorie je často posilované potřebou příslušnosti ke skupině a tzv skupinovým narcismem.
4. Kognitivní schopnosti: Nižší úroveň kognitivních schopností byla spojena s vyšší pravděpodobností víry v konspirační teorie. To může být způsobeno menší schopností kriticky analyzovat a vyhodnocovat složité informace. Nicméně není vhodné odbýt lidi, kteří věří v konspirace jednoduše tím, že se jedná o hlupáky. Dobře víme, že se může jednat i o velmi inteligentní a vzdělané lidi v složité životní situaci.
Jeden z překvapivých nálezů této meta-analýzy je, že žádný významný vztah nebyl nalezen mezi vírou v konspirační teorie a sebevědomím nebo velkou pěticí osobnostních rysů (extraverze, svědomitost, otevřenost, přívětivost a neuroticismus). Zřejmě není důležité, zda jste optimistický a přátelský člověk, pokud jde o to, zda budete věřit, že vládní agenti používají 5G věže k ovládání našich myslí.
Praktické důsledky
Co z toho plyne pro nás ostatní, kteří se snažíme porozumět a komunikovat s našimi přáteli, kteří možná příliš nadšeně věří, že přistání na Měsíci bylo zinscenováno? Zde je několik tipů:
1. Trpělivost a porozumění: Pamatujte, že víra v konspirační teorie může být hluboce zakořeněná a spojená s osobnostními rysy. Namísto hádek může být lepší přístup založený na trpělivosti a empatii.
2. Kritické myšlení a vzdělávání: Podpora kritického myšlení a vzdělávání může pomoci lidem lépe analyzovat a hodnotit informace, což může snížit jejich náchylnost k věření v konspirační teorie.
3. Dialog: Udržujte otevřený dialog a zůstaňte otevření diskusi. Někdy je důležitější budovat mosty než dokazovat, kdo má pravdu.
Kompletní studie zde.
Kontroverze kolem gelů: Co ukazují laboratorní výsledky?
V nedávném článku na iRunFar se objevil příběh o kontroverzi týkající se energetického gelu Spring Energy’s Awesome Sauce. Tento gel, oblíbený mezi běžci a vytrvalci v USA, se ocitl v centru diskusí kvůli podezření, že neobsahuje všechny složky uvedené na obalu. Co se tedy přesně stalo a co ukázaly laboratorní testy?
Spring Energy’s Awesome Sauce slibuje podporu při dlouhém výkonu díky své unikátní směsi přísad, jako je rýžový sirup, meruňkové pyré a mořská sůl. Popularita tohoto gelu vzrostla díky jeho přirozeným složkám a absenci umělých přísad. V poslední době se však objevily pochybnosti o tom, zda gel skutečně obsahuje to, co je uvedeno na etiketě, což vedlo k laboratorním testům na potvrzení jeho složení.
Laboratorní testy a jejich výsledky
Laboratorní analýzy provedené na gelu Awesome Sauce ukázaly, že obsahuje méně kalorií a sacharidů, než je uvedeno na obalu.
Podle laboratorních výsledků byla skutečná hodnota sacharidů přibližně o 12% nižší, než je uvedeno na obalu. Kalorická hodnota byla také nižší, což může být pro vytrvalce, kteří se spoléhají na přesné doplnění energie během závodu, klíčové.
Reakce společnosti Spring Energy
Společnost Spring Energy reagovala na tyto výsledky a uvedla, že si stojí za kvalitou a přesností popisu svých výrobků. Zároveň oznámila, že provede interní přezkum svých výrobních procesů a spolupracuje s nezávislými laboratořemi na dalším testování, aby zajistila, že jejich produkty odpovídají vysokým standardům, které si nastavili.
Co to znamená pro běžce?
Pro sportovce, kteří se spoléhají na energetické gely jako Awesome Sauce, je důležité vědět, co přesně konzumují. Při výběru produktů pro doplnění energie během závodů nebo tréninků by měli běžci pečlivě zvážit nejen složení na etiketě, ale také reputaci a transparentnost výrobce. Aktuální kontroverze kolem Awesome Sauce by mohla být příležitostí pro společnosti v tomto odvětví, aby zlepšily své procesy a zajistily, že poskytují přesné a spolehlivé informace svým zákazníkům.
V článku na iRunFar o kontroverzi týkající se energetického gelu Spring Energy’s Awesome Sauce jsou zmíněny i další značky a jejich produkty. Tyto značky se taktéž ocitly pod drobnohledem z hlediska složení a deklarovaných nutričních hodnot. Podívejme se, jak se další populární značky v oblasti sportovní výživy staví k přesnosti označování a kvalitě svých výrobků.
Spring Energy Awesome Sauce
Spring Energy Canaberry
Honey Stinger Acai Pomegranate Energy Gel
Hüma Apples & Cinnamon Energy Gel
Näak Apple and Maple Syrup Energy Puree
Gu Energy Gel Strawberry Banana
Maurten Gel 100
Precision Fuel PF 90 Gel
Science in Sport Beta Fuel Strawberry and Lime
Pro více podrobností si můžete přečíst celý článek na iRunFar.